BALADA O ZEMI A NEBI

Jak tvořily se hvězdy, planety,
tak vznikal i tajemný život.
Původ nesou támhlety, a nebo ty?,
pak přibývalo novot.

Rozvíjet se mohl tam,
kde dány mu byly podmínky.
Na Zemi, a zavát ještě kam?,
zatím není zmínky.

Jistě na mnohých dalších podobných,
že by jenom na jedné?
Z dálky třpytivých a zdobných,
té, co více září, či té co bledne?

Život na Zemi i na Nebi,
pestré rozvíjí formy.
V podobném vždy podnebí,
člověk zavádí své normy.

Nikde bytí ideální,
a proč by také mělo být?
Každý tvor, i ten dálný,
si cestu musí probít.

Hledá se signální spojení,
s tím tak kdesi nahoře.
To náš další osud změní,
k radosti, nebo v hoře?

Kdopak ví, nikdo nic,
jen se pátrá o to víc.
Po přátelství a spolupráci,
odkud signály se vrací.

Země vydala své sémě,
zdalipak i jiná?
Sestup hvězdičko ty ke mně,
jakápak tvá krajina?

Nesestoupím človíčku,
zůstanu jen ve zdání tvém.
V tajemství o neodkrytém víčku,
takto k srdci si mě vem.

A tak jedni bádají, hledají,
a jiní sní.
A odpověď hvězdy nedají,
jen svou čarovnou básní.