PADLÝ Z MARSU

Nejste padlý z Marsu?,
ptá se mě jeden takhle.
Jen z lidského komparsu,
cože vy tak náhle?

No, připadáte mi tak,
jako padlý z Marsu.
A to je prosím jak,
jakého to rázu?

No, jste tak trošku mimo,
vybočený duchem.
Nepijete limo,
raději bijete vozembuchem.

Vozembuchem bijete,
a rozdáváte rozumy.
Také pivo pijete,
a nikdo vám nerozumí.

Někdo mi však rozumí,
ale vy si dejte bacha.
Ten, kdo něco ví a umí,
ne ten, kdo ve špíně se máchá.

Nejsem padlý z Marsu,
vždyť nikdo z nás tam nebyl.
Z pozemského komparsu,
aby jej pak velebil.

Mars je pouhá pustina,
kde života nikde není.
Každému jen hlavu stíná,
ortel takového to znění.

Třeba se tam podívá,
i někdo z naší Země.
Zvědavost je šelma divá,
prach a popel po mně.

Já jsem pane normální,
ale vy jste nejspíš z Marsu.
Výhrady ty morální,
jak z tamního mrazu.