Zavítala jsem do bílé pohádky.
stromy zdobily sněhové čepice,
tady není po sněhu ani památky,
to děti se na něj těší nejvíce.
Jen stopy zvěře tam vidět jsou,
jak se snaží najít potravu,
teď prodělávají dobu zlou
i já se těžko ze sněhu vyhrabu.
Ale sníh k zimě přece patří,
aspoň, že je tedy na horách,
jen občas tu krásu člověk spatří
a většinu zimy, jsou zvířátka v norách.
Vločky si spolu pohrávaly
než dopadly na studenou zem,
mrazíci na okna květy malovali,
prostě to byl překrásný sen.
A z té pohádky se vracím domů,
na sněhovou pohádku vzpomínám,
jdu pomalu alejí stromů
a večer znavena - s klidem usínám.
stromy zdobily sněhové čepice,
tady není po sněhu ani památky,
to děti se na něj těší nejvíce.
Jen stopy zvěře tam vidět jsou,
jak se snaží najít potravu,
teď prodělávají dobu zlou
i já se těžko ze sněhu vyhrabu.
Ale sníh k zimě přece patří,
aspoň, že je tedy na horách,
jen občas tu krásu člověk spatří
a většinu zimy, jsou zvířátka v norách.
Vločky si spolu pohrávaly
než dopadly na studenou zem,
mrazíci na okna květy malovali,
prostě to byl překrásný sen.
A z té pohádky se vracím domů,
na sněhovou pohádku vzpomínám,
jdu pomalu alejí stromů
a večer znavena - s klidem usínám.
PeopleSTAR (5 hodnocení)
Další příspěvky autora
POZDRAV ZE SVĚTA
Prošel jsem tolik zemí a na domov často vzpomínal. Nikde tak krásně ale není jak...
HOŘE - Vít Obrtel
Padá první sníh. Tiše sněží na město i na duši. Takové ticho, tišší než smrt, n...
OSUD NĚKDY VŠE PŘEVRÁTÍ
Mívám zvláštní pocity, když už tě vidím s jinou, krásné chvíle jsou dávno prožit...
Prošel jsem tolik zemí a na domov často vzpomínal. Nikde tak krásně ale není jak...
HOŘE - Vít Obrtel
Padá první sníh. Tiše sněží na město i na duši. Takové ticho, tišší než smrt, n...
OSUD NĚKDY VŠE PŘEVRÁTÍ
Mívám zvláštní pocity, když už tě vidím s jinou, krásné chvíle jsou dávno prožit...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva