Snění nad harfou
Ta píseň z Nebe
laská tebe
i ramena a nohy mé
a moje touha rozevlátá
zní až do Nebe,
odtud zní ten zpěv
a hudbu vnímám
pro nápěv.
Ten pocit ve mně
chce se rozeznít
však nedaří se
struny naladit.
Venku je zima studená,
zmrznou mi obě kolena,
a tak v tónech sním
o jaru v trávě zelené
a bosé nohy běží
jemnou travou ,
která zdá se mi,
že zpívá se mnou
píseň vzletnou,
ať chmury moje vzlétnou
a do hor odletí,
do jiného století.
Tam v Nebi budu žít
až přijde můj čas odejít.
Venku mne ruce zebou
a nesetkám se s tebou
nikdy dříve,
než šaty z hmoty odhodíme.
Mou harfu v srdci nechej znít,
ať uslyším tvůj smích,
co rozzáří mi moje dny,
co držím jak sníh
na dlaních.
PeopleSTAR (0 hodnocení)