Sedím, do zdi hledím a cítím se sama.
Vynechávám vjemy, zima je mi, jsem jak stará lama.
Sedím, na mouchu na zdi hledím a cítím se marně.
Nevnímám okolí, vůbec nic mě nebolí, jsem jak brak v zastavárně.
Sedím, jen tak si tu čekám.
Není tu matka, otec, bratr.
Ostrých zvuků se lekám, že by někdo přišel přišel?
Psychiatr?
Vynechávám vjemy, zima je mi, jsem jak stará lama.
Sedím, na mouchu na zdi hledím a cítím se marně.
Nevnímám okolí, vůbec nic mě nebolí, jsem jak brak v zastavárně.
Sedím, jen tak si tu čekám.
Není tu matka, otec, bratr.
Ostrých zvuků se lekám, že by někdo přišel přišel?
Psychiatr?
PeopleSTAR (2 hodnocení)
Další příspěvky autora
Májová pohádka
Kdo by se měl bát Karkulky. Vždyť, když to tak vezmete, přeci od ní neutekl nikd...
Duše lásky
Černá duše se stále drží mé křehké tělesné schránky a s neoblomnou výdrží tu tvo...
Moc přátelství
Snažím se o tebe opřít jako o rozhlednu, přesto že vím, že tě mám vlastně v nedo...
Kdo by se měl bát Karkulky. Vždyť, když to tak vezmete, přeci od ní neutekl nikd...
Duše lásky
Černá duše se stále drží mé křehké tělesné schránky a s neoblomnou výdrží tu tvo...
Moc přátelství
Snažím se o tebe opřít jako o rozhlednu, přesto že vím, že tě mám vlastně v nedo...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva