Cestou k nádraží - Günter Eich
( přeložila Michaela Jacobsenová)
Továrna mlčí, pustá
ve svitu měsíce.
Jak málo se mi zrána
do chladu vyjít chce!
Termosku s kávou
napravo v saku,
s rukama v kapsách
si kráčím k vlaku
v šest nula nula
a v chůzi napůl spím,
jak bych nic nežádal,
po ničem neteskním.
Vtom jako něžná lichotka
se do srdce náhle vlije
van vlahé vůně z pekáren
a pryč je má apatie.
PeopleSTAR (0 hodnocení)