Cherubín troubí na kost fanfáru Vít Slíva
Noční šichta
Petru Hruškovi
Hloub a hloub sfárávám do šachty noci,
jako bych z bdění do snění procit,
perem, svou sbíječkou, rubu teď v tmě,
kahanec plápolá obrazivě,
nade mnou duní nákladní vlaky,
štola se zachvívá — a já taky,
důlní plyn posílá znamení, varovná…
dál a dál ode mne nebe je, koksovna…
Možná už kutám před branou pekla,
možná se přede mnou Morana svlékla,
možná že vykutám hlubokou pravdu
a bez dechu na ni, zčernalý, padnu!
— Tma jako hromada stříbřených truhel.
Vysvítá slunko, řežavý uhel.
PeopleSTAR (1 hodnocení)