Naslouchal tichu,
svědomí vlastního hříchu.
Té symfonické básni,
jež i myšlenky krásní.
Tichému stříbru jiskření,
také hlasu svého srdce.
Stavu snivého jitření,
v roli lákavého svůdce.
Za oknem pak vítr zadul,
a impresi vrátil expresi.
Tak symfonii půl na půl,
obohatil vnější směsí.
A vítr se opět utišil,
v jiném již dějství básně.
Tak hudbu ticha povýšil,
do kódy jeho halasné.
svědomí vlastního hříchu.
Té symfonické básni,
jež i myšlenky krásní.
Tichému stříbru jiskření,
také hlasu svého srdce.
Stavu snivého jitření,
v roli lákavého svůdce.
Za oknem pak vítr zadul,
a impresi vrátil expresi.
Tak symfonii půl na půl,
obohatil vnější směsí.
A vítr se opět utišil,
v jiném již dějství básně.
Tak hudbu ticha povýšil,
do kódy jeho halasné.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
Zvláštní věci
I ty obyčejné zvláštními, jež obličej mají s vlastními tvary a hájí to své běžné...
Zvláštní věci
I ty obyčejné zvláštními, jež obličej mají s vlastními tvary a tají své běžné....
Všechno v pravý čas
Odpovědí na otázky, kdy a jak se tmou zrodí jas. Veden svazky, hrou nadsázky, t...
I ty obyčejné zvláštními, jež obličej mají s vlastními tvary a hájí to své běžné...
Zvláštní věci
I ty obyčejné zvláštními, jež obličej mají s vlastními tvary a tají své běžné....
Všechno v pravý čas
Odpovědí na otázky, kdy a jak se tmou zrodí jas. Veden svazky, hrou nadsázky, t...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva