Zde jsem obě předchozí básničky spojil v jeden celek.
Čistota
Není jistota, to jen ta,
již hledají lidská pouta,
jejichž typická porota,
pří nečistá i dobrota.
Čím duše, jak rozkvétá,
znakem vším tím nejistá,
tak také při poruše,
snem svým se však netají.
Špína
Není hlína, to jen ta,
již zná lidská vina
a její klícka,
co kam patří
oko i spatří.
Lpění na znění,
jak se kdo přizná,
svého má pro klam,
čeho kde význam
či jde spíš o tlak,
co se dnem stlouklo.
PeopleSTAR (1 hodnocení)