Žluté a červené petrklíče,
u nás je ještě sníh.
Má mysl vzlétá na vůních,
jež vznášejí se jako dětské míče.
Ó jaký prapodivný střih!
Jinačí země, jiné rýče.
Nad mořem voní to jak u holiče,
samou závratí usnul bych.
Procítám ze sna ve svém bytě,
či probouzím se jako dítě
nad malou školní zahrádkou?
Ke komu mluvím, k sobě, k ženě,
píše svou báseň na koleně?
Mé dětství, chtěl bych jíti za matkou!
u nás je ještě sníh.
Má mysl vzlétá na vůních,
jež vznášejí se jako dětské míče.
Ó jaký prapodivný střih!
Jinačí země, jiné rýče.
Nad mořem voní to jak u holiče,
samou závratí usnul bych.
Procítám ze sna ve svém bytě,
či probouzím se jako dítě
nad malou školní zahrádkou?
Ke komu mluvím, k sobě, k ženě,
píše svou báseň na koleně?
Mé dětství, chtěl bych jíti za matkou!
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
ČAS LETNIC - František Gottlieb
Ty jsi mé opožděné jaro! Když táhne k létu, duch září víc než květy. Ó promluv ...
PŘES ROVNÍK - František Gottlieb
A pak jsem viděl hvězdy. Čas mě zdravil, jak bych se modrým mořem plavil. A měsí...
PRAVDO DUCHA !
Pravdo ducha, sílo mroucích, nekonečný příslibe, ty, v níž nelze spočinouti jako...
Ty jsi mé opožděné jaro! Když táhne k létu, duch září víc než květy. Ó promluv ...
PŘES ROVNÍK - František Gottlieb
A pak jsem viděl hvězdy. Čas mě zdravil, jak bych se modrým mořem plavil. A měsí...
PRAVDO DUCHA !
Pravdo ducha, sílo mroucích, nekonečný příslibe, ty, v níž nelze spočinouti jako...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva