Psát si zpěvně ze sebe,
ne z nebe či země,
snad i jemně o nebi,
co duši se zjeví,
a zemi svými vjemy.
Jen tak dojem potřeby,
přímý dotek pojem,
přetlak i z fotek ruší,
s těmi sen zlem v sobě,
psát znak po svém, ne době.
ne z nebe či země,
snad i jemně o nebi,
co duši se zjeví,
a zemi svými vjemy.
Jen tak dojem potřeby,
přímý dotek pojem,
přetlak i z fotek ruší,
s těmi sen zlem v sobě,
psát znak po svém, ne době.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
Skloňování
1. a 2. pád Kdo, co je pouto? Touha bez koho, čeho, jen prohra toho svého, les...
1. a 2. pád
Kdo, co je pouto? Touha bez koho, čeho, jen prohra toho svého, lest pouhá snovéh...
Rande s DNA
Jeho Déená a její Déená, dospělých v záměru změn, dospěly k závěru, že to, co ně...
1. a 2. pád Kdo, co je pouto? Touha bez koho, čeho, jen prohra toho svého, les...
1. a 2. pád
Kdo, co je pouto? Touha bez koho, čeho, jen prohra toho svého, lest pouhá snovéh...
Rande s DNA
Jeho Déená a její Déená, dospělých v záměru změn, dospěly k závěru, že to, co ně...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva