Psát si zpěvně ze sebe,
ne z nebe či země,
snad i jemně o nebi,
co duši se zjeví,
a zemi svými vjemy.
Jen tak dojem potřeby,
přímý dotek pojem,
přetlak i z fotek ruší,
s těmi sen zlem v sobě,
psát znak po svém, ne době.
ne z nebe či země,
snad i jemně o nebi,
co duši se zjeví,
a zemi svými vjemy.
Jen tak dojem potřeby,
přímý dotek pojem,
přetlak i z fotek ruší,
s těmi sen zlem v sobě,
psát znak po svém, ne době.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
Buňky
Moc sen noc tou pocit bezmoci nemoc nocí to oko kouklo prostou tmou i ruce na sr...
Ještěže, Jistěže, Přestože
Ještěže Jen lže, avšak nekrade. Ale kdeže, ten je rád, že nemře hladem vleže, a...
Chyť si jej
V přetlak ťukla o mysl, kukla, puklá v úmyslu své dát v leták, ve smyslu jen tak...
Moc sen noc tou pocit bezmoci nemoc nocí to oko kouklo prostou tmou i ruce na sr...
Ještěže, Jistěže, Přestože
Ještěže Jen lže, avšak nekrade. Ale kdeže, ten je rád, že nemře hladem vleže, a...
Chyť si jej
V přetlak ťukla o mysl, kukla, puklá v úmyslu své dát v leták, ve smyslu jen tak...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva