Rozpouštím se jako kostka cukru v čaji,
riskuji to znovu a potom jenom tápu.
Zase pouštím loďky takové co ostatní tají,
vidím v tom jen tiché věty co možná sama chápu.
Je to malý rozmar mé probuzené duše,
která byla málem uvězněná v čase.
Jenomže zas zítra dokážu vstát tiše,
spatřím něžná víčka támhle na podlaze.
Na podlaze ve které je cítit věčnost,
vždyť každý přece duši má.
Ten kdo by ji neměl neucítí vděčnost,
Za to, že se znovu celý probírá.
Probírá se cítí při tom celé svoje tělo,
někdo si toho vlastně ani nevšimne.
Pro zdravého je to rutina a pro jiného je to smělost,
stejně jednou všechno na vlastní kůži prožije.
riskuji to znovu a potom jenom tápu.
Zase pouštím loďky takové co ostatní tají,
vidím v tom jen tiché věty co možná sama chápu.
Je to malý rozmar mé probuzené duše,
která byla málem uvězněná v čase.
Jenomže zas zítra dokážu vstát tiše,
spatřím něžná víčka támhle na podlaze.
Na podlaze ve které je cítit věčnost,
vždyť každý přece duši má.
Ten kdo by ji neměl neucítí vděčnost,
Za to, že se znovu celý probírá.
Probírá se cítí při tom celé svoje tělo,
někdo si toho vlastně ani nevšimne.
Pro zdravého je to rutina a pro jiného je to smělost,
stejně jednou všechno na vlastní kůži prožije.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
Až jednou zavřu oči
Chtěla bych být obláčkem, až jednou zavřu svoje oči. Vznášet se nad vláčkem, sle...
Živote - Ivana Knetlová
Živote z vděčnosti hlavu svou skláním, že jsi mě v těžkosti zvedl svou dlaní, da...
Krásné květiny uvadli - Martina Daňková
Krásné květiny uvadly, louka se suše tváří, ty slzy na polštáři, jak perly září...
Chtěla bych být obláčkem, až jednou zavřu svoje oči. Vznášet se nad vláčkem, sle...
Živote - Ivana Knetlová
Živote z vděčnosti hlavu svou skláním, že jsi mě v těžkosti zvedl svou dlaní, da...
Krásné květiny uvadli - Martina Daňková
Krásné květiny uvadly, louka se suše tváří, ty slzy na polštáři, jak perly září...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva