Hádalo se dobro se zlem,
koho je nám více třeba.
Ten okřídlený anděl s kozlem,
kdo svatý jest, kdo dareba.
Já jsem přející a ušlechtilé,
hájilo se dobro.
Ano, to všem bývá jistě milé,
někdy uštknutí jak kobrou.
Já věci zase rovnám,
by dobra příliš nebylo.
To také dáno nám,
neb smyslu by pak ubylo.
I já přece věci rovnám,
by zla tu příliš nebylo.
Také píši o tom román,
vše, aby se skloubilo.
Dobra i zla je potřeba,
tak dáno z vůle vyšší.
A jedno druhé vstřebává,
ač vzájemně se liší.
Ničeho však tu příliš,
zla, ale ani dobra.
Člověče, ty se mýlíš,
zde nutností je souhra.
Tak dobro se zlem bojuje,
až do skonání světa.
Vždy to i ono boduje,
praví románová věta.
koho je nám více třeba.
Ten okřídlený anděl s kozlem,
kdo svatý jest, kdo dareba.
Já jsem přející a ušlechtilé,
hájilo se dobro.
Ano, to všem bývá jistě milé,
někdy uštknutí jak kobrou.
Já věci zase rovnám,
by dobra příliš nebylo.
To také dáno nám,
neb smyslu by pak ubylo.
I já přece věci rovnám,
by zla tu příliš nebylo.
Také píši o tom román,
vše, aby se skloubilo.
Dobra i zla je potřeba,
tak dáno z vůle vyšší.
A jedno druhé vstřebává,
ač vzájemně se liší.
Ničeho však tu příliš,
zla, ale ani dobra.
Člověče, ty se mýlíš,
zde nutností je souhra.
Tak dobro se zlem bojuje,
až do skonání světa.
Vždy to i ono boduje,
praví románová věta.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva