Ani ti nevím,
stále mě něco popohání,
něco chválí a nebo haní.
Ale nikdy se nic nedovím.
Ten vnitřní hlas, jeho nutkání,
jak zraje čas a života plod.
Střetem i tříbením všech hodnot,
přízeň či nepřízeň se sklání.
Zde pak je ukotven jeho cíl,
jenž nesnází odbourává hráz.
Po cestě své, za poznáním krás,
o nichž vždy tak toužebně snil.
stále mě něco popohání,
něco chválí a nebo haní.
Ale nikdy se nic nedovím.
Ten vnitřní hlas, jeho nutkání,
jak zraje čas a života plod.
Střetem i tříbením všech hodnot,
přízeň či nepřízeň se sklání.
Zde pak je ukotven jeho cíl,
jenž nesnází odbourává hráz.
Po cestě své, za poznáním krás,
o nichž vždy tak toužebně snil.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
Buňky
Moc sen noc tou pocit bezmoci nemoc nocí to oko kouklo prostou tmou i ruce na sr...
Ještěže, Jistěže, Přestože
Ještěže Jen lže, avšak nekrade. Ale kdeže, ten je rád, že nemře hladem vleže, a...
Chyť si jej
V přetlak ťukla o mysl, kukla, puklá v úmyslu své dát v leták, ve smyslu jen tak...
Moc sen noc tou pocit bezmoci nemoc nocí to oko kouklo prostou tmou i ruce na sr...
Ještěže, Jistěže, Přestože
Ještěže Jen lže, avšak nekrade. Ale kdeže, ten je rád, že nemře hladem vleže, a...
Chyť si jej
V přetlak ťukla o mysl, kukla, puklá v úmyslu své dát v leták, ve smyslu jen tak...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva