Vyrostl za oblevy v poledním čase,
jak vodníku z šosu kape mu ze špičky.
Paprsek slunce přidal na kráse,
větve stromu chrání i jeho bratříčky.
Noční mráz zpevnil srdce ledové,
zima navála zářivě bílé čepičky.
Ranní rozbřesk vtiskl barvy duhové,
lesk závidí mu i nebeské hvězdičky.
Přiletěl vítr a větvemi mocně houpá,
rampouchy cinkají jak zvonkohra v Loretě.
A že nebyla zima na vítr skoupá,
ledové střepy se rozlétly po světě.
Když vítr ustal fičet k poledni,
slyšíš stále duhového srdce bušení.
jak vodníku z šosu kape mu ze špičky.
Paprsek slunce přidal na kráse,
větve stromu chrání i jeho bratříčky.
Noční mráz zpevnil srdce ledové,
zima navála zářivě bílé čepičky.
Ranní rozbřesk vtiskl barvy duhové,
lesk závidí mu i nebeské hvězdičky.
Přiletěl vítr a větvemi mocně houpá,
rampouchy cinkají jak zvonkohra v Loretě.
A že nebyla zima na vítr skoupá,
ledové střepy se rozlétly po světě.
Když vítr ustal fičet k poledni,
slyšíš stále duhového srdce bušení.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
Jeden druhému - Jan Noha
Člověk člověku světlem by měl být, snem, který zdá se, rukou, která vede. Člověk...
Až si jednou sundám boty - Robert Křesťan
Až mi čas řekne stůj až si jednou sundám boty až mi smích kolejnic řekne příteli...
Pohřeb konfidenta - Jan Skácel
(sbírka - Kdo pije po tmě víno r. 1988) Jsem si zcela nepatrně jist že až se bu...
Člověk člověku světlem by měl být, snem, který zdá se, rukou, která vede. Člověk...
Až si jednou sundám boty - Robert Křesťan
Až mi čas řekne stůj až si jednou sundám boty až mi smích kolejnic řekne příteli...
Pohřeb konfidenta - Jan Skácel
(sbírka - Kdo pije po tmě víno r. 1988) Jsem si zcela nepatrně jist že až se bu...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva