DVOJÍ TVÁŘ

DVOJÍ TVÁŘ

Kdybych si věděl rady,
neprosil bych vás milá tady,
vím, nevěru páchat nesmíte,
proč ale o mé lásce nevít.

Do tmy vždy vaše okno zářící,
nocí, je to můj maják vodící,
klepu se zimou a jistě strachy,
nevěřte, že nemám také prachy.

Peníze prý lásku nahradí,
lehkým děvám ty tolik nevadí,
srdíčka září nad domem hříchu,
za mrzký peníz jdu do přepychu.

Tam tě dnes vidím lásko má,
proč najednou srdce tě nepozná.
doma jsi krásně nevinná,
co noc ti dá, to nikdo nevnímá.

Mám ztrácet důvěru, nebo ne,
zlá myšlenka se hlavou prožene,
ráno tě vezou v pohřebním voze,
v tisku je o tom jen zmínka stroze.

Všechno se najednou vysvětlilo,
co strašné se přede mě postavilo,
milá, teď vezou tě černí havrani,
manžela vraha, trest nahání.

-oho-