Nevšímány rostou hory,
pnou se v rudém záblesku
bez úsilí, vyčerpání,
bez diváků, potlesku.
A do jejich věčných tváří
slunce dlouho s láskou zří,
naposled je pozlatí
pro své noční přátelství.
pnou se v rudém záblesku
bez úsilí, vyčerpání,
bez diváků, potlesku.
A do jejich věčných tváří
slunce dlouho s láskou zří,
naposled je pozlatí
pro své noční přátelství.
PeopleSTAR (0 hodnocení)
Další příspěvky autora
Máme doma opici
Máme doma opici, bydlí u nás v krabici, plná novin je - tisk jí šmakuje!
To sladké jméno Beatrice Dante Alighieri
Ale ta slova, byť sebeupřímnější, se mu zdála málo; i připojil k nim ještě dvě s...
Rozložitý hroch
Hroch je rozložitý pán, z cesty už je vyčerpán, průvodčí se bojí, Pendolino stoj...
Máme doma opici, bydlí u nás v krabici, plná novin je - tisk jí šmakuje!
To sladké jméno Beatrice Dante Alighieri
Ale ta slova, byť sebeupřímnější, se mu zdála málo; i připojil k nim ještě dvě s...
Rozložitý hroch
Hroch je rozložitý pán, z cesty už je vyčerpán, průvodčí se bojí, Pendolino stoj...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva