Nevšímány rostou hory,
pnou se v rudém záblesku
bez úsilí, vyčerpání,
bez diváků, potlesku.
A do jejich věčných tváří
slunce dlouho s láskou zří,
naposled je pozlatí
pro své noční přátelství.
pnou se v rudém záblesku
bez úsilí, vyčerpání,
bez diváků, potlesku.
A do jejich věčných tváří
slunce dlouho s láskou zří,
naposled je pozlatí
pro své noční přátelství.
PeopleSTAR (0 hodnocení)
Další příspěvky autora
Básničky o učitelích - 14
Je to ženská, to se ví, kdo otázku mou zodpoví? Černý vlas a bledá tvář, určitě ...
Josef Václav Sládek Osud
Vstříc osudu kráčíme nocí, dnem, a zdráháme se jít, však jdem a jdem. On čeká po...
Básničky o učitelích - 13
Finta na diváky, to je její, i deváťáci se jí bojí. Ráda historii učí, a následn...
Je to ženská, to se ví, kdo otázku mou zodpoví? Černý vlas a bledá tvář, určitě ...
Josef Václav Sládek Osud
Vstříc osudu kráčíme nocí, dnem, a zdráháme se jít, však jdem a jdem. On čeká po...
Básničky o učitelích - 13
Finta na diváky, to je její, i deváťáci se jí bojí. Ráda historii učí, a následn...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva