Téměř jakoby nic,
a přece vším světem.
Osudu, tváří vstříc,
v životě spletitém.
Ten vlak mnoha oken,
s pohledem do kraje.
Pádí, jede krokem,
cestou snad do ráje.
Troška, jakoby nic,
a přece tak mnoho.
Jak dýchá, z plných plic,
něco i má z toho.
a přece vším světem.
Osudu, tváří vstříc,
v životě spletitém.
Ten vlak mnoha oken,
s pohledem do kraje.
Pádí, jede krokem,
cestou snad do ráje.
Troška, jakoby nic,
a přece tak mnoho.
Jak dýchá, z plných plic,
něco i má z toho.
PeopleSTAR (0 hodnocení)
Další příspěvky autora
Oční
Kam se točí tvoje oči z podobočí, v klam boje? A začíná zas jiná ta vidina a př...
Třecí
Milenci se na sebe těší, ti v kleci po svobodě touží, věřící v kráse rádi hřeší,...
Malá modlitba
Co všechno tvůj život znamená, pokleknout, jak hlava znavená i poslechnout, co t...
Kam se točí tvoje oči z podobočí, v klam boje? A začíná zas jiná ta vidina a př...
Třecí
Milenci se na sebe těší, ti v kleci po svobodě touží, věřící v kráse rádi hřeší,...
Malá modlitba
Co všechno tvůj život znamená, pokleknout, jak hlava znavená i poslechnout, co t...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva