Téměř jakoby nic,
a přece vším světem.
Osudu, tváří vstříc,
v životě spletitém.
Ten vlak mnoha oken,
s pohledem do kraje.
Pádí, jede krokem,
cestou snad do ráje.
Troška, jakoby nic,
a přece tak mnoho.
Jak dýchá, z plných plic,
něco i má z toho.
a přece vším světem.
Osudu, tváří vstříc,
v životě spletitém.
Ten vlak mnoha oken,
s pohledem do kraje.
Pádí, jede krokem,
cestou snad do ráje.
Troška, jakoby nic,
a přece tak mnoho.
Jak dýchá, z plných plic,
něco i má z toho.
PeopleSTAR (0 hodnocení)
Další příspěvky autora
Ranní ptáče
Venku hustá mlha, také pustá v hlavě. K vzteku ústa zvrhlá, znakem vrůstá hlavně...
Z roční točny
V obličeji obyčejný, oči stočí, co s čím sloučí. V ústech úspěch, pro vzdech o ...
- Tam -
A kam je to, větou jen tou v klam jetou? Kabát nazvat "nápad na pád" a chápat k...
Venku hustá mlha, také pustá v hlavě. K vzteku ústa zvrhlá, znakem vrůstá hlavně...
Z roční točny
V obličeji obyčejný, oči stočí, co s čím sloučí. V ústech úspěch, pro vzdech o ...
- Tam -
A kam je to, větou jen tou v klam jetou? Kabát nazvat "nápad na pád" a chápat k...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva