Téměř jakoby nic,
a přece vším světem.
Osudu, tváří vstříc,
v životě spletitém.
Ten vlak mnoha oken,
s pohledem do kraje.
Pádí, jede krokem,
cestou snad do ráje.
Troška, jakoby nic,
a přece tak mnoho.
Jak dýchá, z plných plic,
něco i má z toho.
a přece vším světem.
Osudu, tváří vstříc,
v životě spletitém.
Ten vlak mnoha oken,
s pohledem do kraje.
Pádí, jede krokem,
cestou snad do ráje.
Troška, jakoby nic,
a přece tak mnoho.
Jak dýchá, z plných plic,
něco i má z toho.
PeopleSTAR (0 hodnocení)
Další příspěvky autora
Nová báseň
A zase o čem ta zdá se, co pošeptá. Ráz o kráse, co odkvétá v sráz hráze. Jas ...
Snivá
Zachytit prostou živou vodu v proudu, tu v prostoru hrou kódu a chtít svou spous...
Co tě rmoutí
To své proti proudu lodí plouti, co osten hrotí i vodu vzdouti. Co tě nutí To ...
A zase o čem ta zdá se, co pošeptá. Ráz o kráse, co odkvétá v sráz hráze. Jas ...
Snivá
Zachytit prostou živou vodu v proudu, tu v prostoru hrou kódu a chtít svou spous...
Co tě rmoutí
To své proti proudu lodí plouti, co osten hrotí i vodu vzdouti. Co tě nutí To ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva