Buď vítáno mi nastokrát,
ty mojí duše jitro, -
tak dlouho práh jsem po tobě,
až svitlo jsi v mé nitro!
Mé hvězdy jedna po druhé
mi zacházely zvolna,
a zbyla jen ta vzpomínka,
tak bolná, ach tak bolná!
Já v žádný den už nevěřil,
tak nebe bylo stměno,
tu vzešlas ty, má denice,
má duše ty - má ženo!
ty mojí duše jitro, -
tak dlouho práh jsem po tobě,
až svitlo jsi v mé nitro!
Mé hvězdy jedna po druhé
mi zacházely zvolna,
a zbyla jen ta vzpomínka,
tak bolná, ach tak bolná!
Já v žádný den už nevěřil,
tak nebe bylo stměno,
tu vzešlas ty, má denice,
má duše ty - má ženo!
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
Velryba v lese
Jde velryba po lese, každé zvíře třese se, aby pod ní neskončilo a tam se neutop...
Života bído, přec tě mám rád Fráňa Šrámek
Příběh Neplakala. To by lhala. Jenom slabě zavzlykala. A já smál se: jedna, dvě...
Pražákům se daří
Pražákům se daří, tvářičky jim září, i když h-vn- umí, každý na ně čumí....
Jde velryba po lese, každé zvíře třese se, aby pod ní neskončilo a tam se neutop...
Života bído, přec tě mám rád Fráňa Šrámek
Příběh Neplakala. To by lhala. Jenom slabě zavzlykala. A já smál se: jedna, dvě...
Pražákům se daří
Pražákům se daří, tvářičky jim září, i když h-vn- umí, každý na ně čumí....
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva