Buď vítáno mi nastokrát,
ty mojí duše jitro, -
tak dlouho práh jsem po tobě,
až svitlo jsi v mé nitro!
Mé hvězdy jedna po druhé
mi zacházely zvolna,
a zbyla jen ta vzpomínka,
tak bolná, ach tak bolná!
Já v žádný den už nevěřil,
tak nebe bylo stměno,
tu vzešlas ty, má denice,
má duše ty - má ženo!
ty mojí duše jitro, -
tak dlouho práh jsem po tobě,
až svitlo jsi v mé nitro!
Mé hvězdy jedna po druhé
mi zacházely zvolna,
a zbyla jen ta vzpomínka,
tak bolná, ach tak bolná!
Já v žádný den už nevěřil,
tak nebe bylo stměno,
tu vzešlas ty, má denice,
má duše ty - má ženo!
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
Josef Václav Sládek Vítr v listopadu
Duj si, větře, duj, bij nám do oken, - ať si venku zimou strašíš, zpod krovu nám...
Básničky o učitelích - 6
Když říká pan učitel vtipy, vytáhnu si slipy, když učí svůj předmět, poslouchám ...
Josef Václav Sládek Své spící ženě
Na čele klid, na prsou ruce spjaty - ten spánek tvůj tak blahý jest a svatý. A ...
Duj si, větře, duj, bij nám do oken, - ať si venku zimou strašíš, zpod krovu nám...
Básničky o učitelích - 6
Když říká pan učitel vtipy, vytáhnu si slipy, když učí svůj předmět, poslouchám ...
Josef Václav Sládek Své spící ženě
Na čele klid, na prsou ruce spjaty - ten spánek tvůj tak blahý jest a svatý. A ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva