Do hlubin tvé duše,
v tůň tvých myšlenek
skláním se, jak v řeku
stvolek pomněnek.
Chtěj si, nebo nechtěj,
leť, neb zvolna pluj,
musíš ve svém nitru
chovat obraz můj.
A i když mne urveš
z břehů beze stop,
tvoje náruč měkce
odnese mne v hrob.
v tůň tvých myšlenek
skláním se, jak v řeku
stvolek pomněnek.
Chtěj si, nebo nechtěj,
leť, neb zvolna pluj,
musíš ve svém nitru
chovat obraz můj.
A i když mne urveš
z břehů beze stop,
tvoje náruč měkce
odnese mne v hrob.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
To sladké jméno Beatrice Dante Alighieri
Byl jedním z těch, kteří píší, co jim vnuká Láska, a hned ve svých prvních verší...
Tichá noc
Tichá noc, dlouhá noc, uniká mi, uniká moč. I když se snažím velice, unikla mi i...
Josef Václav Sládek Matce zemi
Janu Veselému V své lůno přijmi nás, ó Matko země, až zhasne to, co v nás se zo...
Byl jedním z těch, kteří píší, co jim vnuká Láska, a hned ve svých prvních verší...
Tichá noc
Tichá noc, dlouhá noc, uniká mi, uniká moč. I když se snažím velice, unikla mi i...
Josef Václav Sládek Matce zemi
Janu Veselému V své lůno přijmi nás, ó Matko země, až zhasne to, co v nás se zo...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva