Do hlubin tvé duše,
v tůň tvých myšlenek
skláním se, jak v řeku
stvolek pomněnek.
Chtěj si, nebo nechtěj,
leť, neb zvolna pluj,
musíš ve svém nitru
chovat obraz můj.
A i když mne urveš
z břehů beze stop,
tvoje náruč měkce
odnese mne v hrob.
v tůň tvých myšlenek
skláním se, jak v řeku
stvolek pomněnek.
Chtěj si, nebo nechtěj,
leť, neb zvolna pluj,
musíš ve svém nitru
chovat obraz můj.
A i když mne urveš
z břehů beze stop,
tvoje náruč měkce
odnese mne v hrob.
PeopleSTAR (0 hodnocení)
Další příspěvky autora
Škola z azbestu
Školy máme z azbestu a učitele z travestu, tak takhle jsme dopadli, jako když be...
Josef Václav Sládek Sladce dřímej
Sladce dřímej, dívko moje, zlý ať sen ti neublíží; na tvé lůžko do pokoje jenom ...
Prostě škola
Co je den, už dávno nevím, ze školy já večer domů chodím. Chodím domů později, ...
Školy máme z azbestu a učitele z travestu, tak takhle jsme dopadli, jako když be...
Josef Václav Sládek Sladce dřímej
Sladce dřímej, dívko moje, zlý ať sen ti neublíží; na tvé lůžko do pokoje jenom ...
Prostě škola
Co je den, už dávno nevím, ze školy já večer domů chodím. Chodím domů později, ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva