Do hlubin tvé duše,
v tůň tvých myšlenek
skláním se, jak v řeku
stvolek pomněnek.
Chtěj si, nebo nechtěj,
leť, neb zvolna pluj,
musíš ve svém nitru
chovat obraz můj.
A i když mne urveš
z břehů beze stop,
tvoje náruč měkce
odnese mne v hrob.
v tůň tvých myšlenek
skláním se, jak v řeku
stvolek pomněnek.
Chtěj si, nebo nechtěj,
leť, neb zvolna pluj,
musíš ve svém nitru
chovat obraz můj.
A i když mne urveš
z břehů beze stop,
tvoje náruč měkce
odnese mne v hrob.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
Ajta, krajta, stará věž
Ajta, krajta, stará věž a už zase řekl lež. Ajty, krajty, starý hrad a řekl nám:...
Učenec jediné svíce Wallace Stevens
Svíčka v údolí Moje svíčka hořela sama v nezměrném údolí. Sbíhaly se k ní paprs...
Člověk s vizí
Vždycky měl vizi a byl hrozné tele. Teď pracuje v televizi a je mu tam vesele....
Ajta, krajta, stará věž a už zase řekl lež. Ajty, krajty, starý hrad a řekl nám:...
Učenec jediné svíce Wallace Stevens
Svíčka v údolí Moje svíčka hořela sama v nezměrném údolí. Sbíhaly se k ní paprs...
Člověk s vizí
Vždycky měl vizi a byl hrozné tele. Teď pracuje v televizi a je mu tam vesele....
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva