Jaroslavu Vrchlickému
Na svahu stráně Láska spala
a nad ní šípek odkvetal,
nad čelem růže máku plála
a svlačec vlas jí propletal.
U srdce trsek zvonků měla,
u nohou modré střevíčky,
k rtům rozevřeným sedla včela,
pod víčky kvetly slzičky.
Květ šípku zvolna na ni splýval
dřímotným větru šoumáním,
pták na keři si pozazpíval
a náhle zmlk jak před spaním.
Vše bylo jako ve zakletí,
tak tiché, spící, bez hnutí,
už nehnul vítr květnou snětí,
ni pták složenou perutí.
I nebeském se na blankytu
plující oblak unavil
a stín, jenž padl ku pažitu,
motýla v květu zastavil.
A od země až k nebes báni
jen ševel bylo doslýchat
jak v dřímotě: Spí Žití paní
a vše, co jest, s ní musí spát.
Na svahu stráně Láska spala
a nad ní šípek odkvetal,
nad čelem růže máku plála
a svlačec vlas jí propletal.
U srdce trsek zvonků měla,
u nohou modré střevíčky,
k rtům rozevřeným sedla včela,
pod víčky kvetly slzičky.
Květ šípku zvolna na ni splýval
dřímotným větru šoumáním,
pták na keři si pozazpíval
a náhle zmlk jak před spaním.
Vše bylo jako ve zakletí,
tak tiché, spící, bez hnutí,
už nehnul vítr květnou snětí,
ni pták složenou perutí.
I nebeském se na blankytu
plující oblak unavil
a stín, jenž padl ku pažitu,
motýla v květu zastavil.
A od země až k nebes báni
jen ševel bylo doslýchat
jak v dřímotě: Spí Žití paní
a vše, co jest, s ní musí spát.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
Jan Skácel OŘÍŠKY PRO ČERNÉHO PAPOUŠKA 35
Kdo je můj lovec potkáme se poznám ho vůbec je tak dávný že nemá tvář ...
Úder Chucka Norrise
Když Chuck Norris udeří, nezastaví tě ani zámek u dveří.
Jan Skácel OŘÍŠKY PRO ČERNÉHO PAPOUŠKA 34
Jak potmě rozsvícená svíce za bílého dne na zahrádce je dětské srdce je tak...
Kdo je můj lovec potkáme se poznám ho vůbec je tak dávný že nemá tvář ...
Úder Chucka Norrise
Když Chuck Norris udeří, nezastaví tě ani zámek u dveří.
Jan Skácel OŘÍŠKY PRO ČERNÉHO PAPOUŠKA 34
Jak potmě rozsvícená svíce za bílého dne na zahrádce je dětské srdce je tak...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva