Jen nebýt měkkým tak v té denní vřavě; -
toť nejhorší jest, neukázat rohy,
když na jehly tě bere komár mnohý,
a když má v zobci, myslí, že má v hlavě.
Ty myslíš si: „Jdu světem pohrdavě,
co lidský soud? - mám v prsou svých své bohy!“
- Ne, brachu, - ty jsi lidem přeubohý,
a bozi jinou mají starost právě.
A tam, kde v prach se rozpad motýl měkký,
kornatý šnek a rak přetrval věky
a v tisícleté na nás zevlí skále. -
Aj, říkáme to, vidíme to stále
a přec my měkkýši jsme jako děti
a nechcem tomu nějak rozuměti.
toť nejhorší jest, neukázat rohy,
když na jehly tě bere komár mnohý,
a když má v zobci, myslí, že má v hlavě.
Ty myslíš si: „Jdu světem pohrdavě,
co lidský soud? - mám v prsou svých své bohy!“
- Ne, brachu, - ty jsi lidem přeubohý,
a bozi jinou mají starost právě.
A tam, kde v prach se rozpad motýl měkký,
kornatý šnek a rak přetrval věky
a v tisícleté na nás zevlí skále. -
Aj, říkáme to, vidíme to stále
a přec my měkkýši jsme jako děti
a nechcem tomu nějak rozuměti.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
Můj zlatý andílku
Můj zlatý andílku, dám Ti sladkou pusinku a bude nám spolu nebesky, přeji Ti sen...
Josef Václav Sládek U bran štěstí
Tloukl jsem na štěstí brány, jako jiní na ně tlukou; - otevřelo, chopilo mne tou...
Noc, jakou jsi nezažila
Přeji Ti noc, jakou jsi ještě nezažila, miluji Tě moc a chci, abys se mnou byla....
Můj zlatý andílku, dám Ti sladkou pusinku a bude nám spolu nebesky, přeji Ti sen...
Josef Václav Sládek U bran štěstí
Tloukl jsem na štěstí brány, jako jiní na ně tlukou; - otevřelo, chopilo mne tou...
Noc, jakou jsi nezažila
Přeji Ti noc, jakou jsi ještě nezažila, miluji Tě moc a chci, abys se mnou byla....
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva