Jen nebýt měkkým tak v té denní vřavě; -
toť nejhorší jest, neukázat rohy,
když na jehly tě bere komár mnohý,
a když má v zobci, myslí, že má v hlavě.
Ty myslíš si: „Jdu světem pohrdavě,
co lidský soud? - mám v prsou svých své bohy!“
- Ne, brachu, - ty jsi lidem přeubohý,
a bozi jinou mají starost právě.
A tam, kde v prach se rozpad motýl měkký,
kornatý šnek a rak přetrval věky
a v tisícleté na nás zevlí skále. -
Aj, říkáme to, vidíme to stále
a přec my měkkýši jsme jako děti
a nechcem tomu nějak rozuměti.
toť nejhorší jest, neukázat rohy,
když na jehly tě bere komár mnohý,
a když má v zobci, myslí, že má v hlavě.
Ty myslíš si: „Jdu světem pohrdavě,
co lidský soud? - mám v prsou svých své bohy!“
- Ne, brachu, - ty jsi lidem přeubohý,
a bozi jinou mají starost právě.
A tam, kde v prach se rozpad motýl měkký,
kornatý šnek a rak přetrval věky
a v tisícleté na nás zevlí skále. -
Aj, říkáme to, vidíme to stále
a přec my měkkýši jsme jako děti
a nechcem tomu nějak rozuměti.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
To sladké jméno Beatrice Dante Alighieri
V den prvního výročí její smrti kreslil ve vzpomínkách na ni anděla a napsal o t...
Máme doma opici
Máme doma opici, bydlí u nás v krabici, plná novin je - tisk jí šmakuje!
To sladké jméno Beatrice Dante Alighieri
Ale ta slova, byť sebeupřímnější, se mu zdála málo; i připojil k nim ještě dvě s...
V den prvního výročí její smrti kreslil ve vzpomínkách na ni anděla a napsal o t...
Máme doma opici
Máme doma opici, bydlí u nás v krabici, plná novin je - tisk jí šmakuje!
To sladké jméno Beatrice Dante Alighieri
Ale ta slova, byť sebeupřímnější, se mu zdála málo; i připojil k nim ještě dvě s...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva