Svlékání tmy Dylan Thomas

Proč východní vítr mrazí

Proč východní vítr mrazí a jižní chladí,
se nedozvíme, dokud studna větru nevyschne
a západ neutone ve vichrech
přinášejících slupku a plod
mnoha set stromů v povalech;
proč hedvábí je hebké a kámen poraní,
tak ptá se dítě celé dny,
proč noční déšť i z prsou krev
uhasí jeho žízeň, zní černá odpověď.

Kdy přijde Mrazík? děti se ptají.
A kometu zda sevřou v pěstičkách?
Ne dřív než seshora i zdola prach
předlouhým spánkem dětské oči zamží
a stíny dětí shluknou se v soumracích,
ozvěnou bílá odpověď ze střech se vytrácí.

Vše známo je: hvězdy nám radí,
ať spokojeně poddáme se vlání,
však oč jim jde, když krouží
kol věží nebes bez ustání,
až ve chvíli, kdy hasnou, vytušíme.

Slyším spokojenost a „spokoj se“
chodbami vyzvání jak rolnička
a „neznej odpověď“ a vskutku
já neznám odpověď na dětské volání
ozvěny, která odpovídá, a na mrazivce,
na přelud komet, po nichž natahují ruce.