S neklidem věčným v prsou rozrytých
toužíme od té hroudy, k níž jsme spjati,
v dál od svých dnů: ti tam být chtějí svatí,
ti slunci nad hlavami bližních svých.
Nás práce sžírá, touha, vzdor a pych,
a každý středem světa chce se zváti,
a teprv když se naši dnové krátí,
si zalháváme, že to všechno v smích.
Neb, jak jsme byli, byli bychom znovu,
kdybychom věk svůj znovu mohli žít.
Jen básník nad námi se hlásí k slovu
- ač také on se minul svého nebe -:
„Ten dosti žil, kdo měl v svých prsou klid
a dvě, tři šťastné tváře kolem sebe!“
toužíme od té hroudy, k níž jsme spjati,
v dál od svých dnů: ti tam být chtějí svatí,
ti slunci nad hlavami bližních svých.
Nás práce sžírá, touha, vzdor a pych,
a každý středem světa chce se zváti,
a teprv když se naši dnové krátí,
si zalháváme, že to všechno v smích.
Neb, jak jsme byli, byli bychom znovu,
kdybychom věk svůj znovu mohli žít.
Jen básník nad námi se hlásí k slovu
- ač také on se minul svého nebe -:
„Ten dosti žil, kdo měl v svých prsou klid
a dvě, tři šťastné tváře kolem sebe!“
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
Dostal jsem Pottera
Dostal jsem ho, lotra! Zabil jsem Harryho Pottera. Gratulace se jen hrnou - inu,...
Života bído, přec tě mám rád Fráňa Šrámek
Pohádka Jako dítě… Pohádkou ty jsi a já jsem dítě. Jezírka pláčou, v snách měsí...
Hrníček k obědu
Dnes jsem měl k obědu hrníček od medu. Zítra bude posvícení - nad podšálek totiž...
Dostal jsem ho, lotra! Zabil jsem Harryho Pottera. Gratulace se jen hrnou - inu,...
Života bído, přec tě mám rád Fráňa Šrámek
Pohádka Jako dítě… Pohádkou ty jsi a já jsem dítě. Jezírka pláčou, v snách měsí...
Hrníček k obědu
Dnes jsem měl k obědu hrníček od medu. Zítra bude posvícení - nad podšálek totiž...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva