Tloukl jsem na štěstí brány,
jako jiní na ně tlukou; -
otevřelo, chopilo mne
tou svou vlídnou, teplou rukou.
Usmálo se. - Kolem stáli
lidé šťastní. - „Srdcem lehcí,“
dělo, „vešli za mé brány.
Chceš být šťasten?“
Děl jsem: „Nechci.“
jako jiní na ně tlukou; -
otevřelo, chopilo mne
tou svou vlídnou, teplou rukou.
Usmálo se. - Kolem stáli
lidé šťastní. - „Srdcem lehcí,“
dělo, „vešli za mé brány.
Chceš být šťasten?“
Děl jsem: „Nechci.“
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
Jan Skácel OŘÍŠKY PRO ČERNÉHO PAPOUŠKA 94
A bývá zle a bývá hůře po dvoře chodí černé kuře chvíle je zlatem protkaná jak n...
Konec volování
Už mi neříká „ty vole!”, ujel jsem jí na kole.
Jan Skácel OŘÍŠKY PRO ČERNÉHO PAPOUŠKA 93
Celý den prší déšť má mnoho jmen kocouři slastně přivírají víčka psi svinul...
A bývá zle a bývá hůře po dvoře chodí černé kuře chvíle je zlatem protkaná jak n...
Konec volování
Už mi neříká „ty vole!”, ujel jsem jí na kole.
Jan Skácel OŘÍŠKY PRO ČERNÉHO PAPOUŠKA 93
Celý den prší déšť má mnoho jmen kocouři slastně přivírají víčka psi svinul...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva