Zjistila jsem, že když napíšu co cítím, vyjde každý den nové slunce aby mě pochválilo za tu drzost, kterou v sobě nosím.
Jen tak žiju a volám o pomoc na ty, kteří nemají duši.
A proto mě neslyší.
Dívám se na sebe v ledových sklech a pomalu se snáším k zemi.
Po letu v obrovských výškách, kde jsem byla hvězdou, jsem svá. Protože mě nevlastníš.
Ti, kteří nás opouští pro naše chyby jsou ti, kteří nás chtěli mít pro sebe.
Ti, kteří nás milují pro naše přednosti jsou ti, kteří nám pro ně odpustí!
Jen tak žiju a volám o pomoc na ty, kteří nemají duši.
A proto mě neslyší.
Dívám se na sebe v ledových sklech a pomalu se snáším k zemi.
Po letu v obrovských výškách, kde jsem byla hvězdou, jsem svá. Protože mě nevlastníš.
Ti, kteří nás opouští pro naše chyby jsou ti, kteří nás chtěli mít pro sebe.
Ti, kteří nás milují pro naše přednosti jsou ti, kteří nám pro ně odpustí!
PeopleSTAR (2 hodnocení)
Další příspěvky autora
Májová pohádka
Kdo by se měl bát Karkulky. Vždyť, když to tak vezmete, přeci od ní neutekl nikd...
Duše lásky
Černá duše se stále drží mé křehké tělesné schránky a s neoblomnou výdrží tu tvo...
Moc přátelství
Snažím se o tebe opřít jako o rozhlednu, přesto že vím, že tě mám vlastně v nedo...
Kdo by se měl bát Karkulky. Vždyť, když to tak vezmete, přeci od ní neutekl nikd...
Duše lásky
Černá duše se stále drží mé křehké tělesné schránky a s neoblomnou výdrží tu tvo...
Moc přátelství
Snažím se o tebe opřít jako o rozhlednu, přesto že vím, že tě mám vlastně v nedo...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva