Koupu se ve vodopádu svých myšlenek a dýchám ozón mezi kapkami.
Nechám je hladivě sjíždět po těle, dotek je kamsi vepsaný.
Pomalu rozpouštím se, nesměle, jak vodní bytost, která s proudem splývá.
Jak něco, co je samo z vody stvořené.
A vodopád si tiše píseň zpívá.
Nechám je hladivě sjíždět po těle, dotek je kamsi vepsaný.
Pomalu rozpouštím se, nesměle, jak vodní bytost, která s proudem splývá.
Jak něco, co je samo z vody stvořené.
A vodopád si tiše píseň zpívá.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
Májová pohádka
Kdo by se měl bát Karkulky. Vždyť, když to tak vezmete, přeci od ní neutekl nikd...
Duše lásky
Černá duše se stále drží mé křehké tělesné schránky a s neoblomnou výdrží tu tvo...
Moc přátelství
Snažím se o tebe opřít jako o rozhlednu, přesto že vím, že tě mám vlastně v nedo...
Kdo by se měl bát Karkulky. Vždyť, když to tak vezmete, přeci od ní neutekl nikd...
Duše lásky
Černá duše se stále drží mé křehké tělesné schránky a s neoblomnou výdrží tu tvo...
Moc přátelství
Snažím se o tebe opřít jako o rozhlednu, přesto že vím, že tě mám vlastně v nedo...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva