Zazvonil zvonek u dveří,
nevidíš nikoho za nimi stát.
Oči mžourají a nevěří,
muselo se ti snad něco zdát.
Po chvilce ozval se tichý hlas,
přede mnou se nikam neschováš.
Jsem živého i neživého pouhý čas,
ale je na tobě jak se mnou nakládáš.
Ubíhám pomalu a jiným zas letím,
vleču se přidávám-li moudrost a lásku.
Jako času pán se nikomu nezavděčím,
rychle beru mládí a zdraví, přidám vrásku.
Čas nezastavíš, přesto tvař se vesele,
možná to špatné je jen tvé zdání.
S dobrou náladou snaž se vstát z postele,
splnit se mohou ti ještě mnohá přání.
PeopleSTAR (1 hodnocení)