Jsme jen lidé a nic více,
plní tužeb a očekávání.
Jak života hoří naše svíce,
naslouchaje kázání.
Bez užitku mnoho rad,
avšak i užitečných.
Cesta jako nedobytný hrad,
příběhů plná (ne)skutečných.
Bez bolu není radosti,
v tom trnitorůžovém sadě.
I učiněno bývá zadosti,
tak praví se v této zásadě.
Prověrky četných pokušení,
nástrah, lstí a pastí.
Neblahá bývají tušení,
pak chybný krok se mstí.
I toto ku prospěchu jest,
zření a probuzení z klamu.
Jak svou zachovat si čest,
a oddělit zrno a slámu.
Jsme jen lidé a nikdo více,
různých směrů i postavení.
V stálém tu ohrožení sice,
leč jiného nám dáno není.
Bez radosti není bolu,
růžový sad plný trní.
Krajina vždy nahoru a dolů,
kde jedno roste a jiné krní.
plní tužeb a očekávání.
Jak života hoří naše svíce,
naslouchaje kázání.
Bez užitku mnoho rad,
avšak i užitečných.
Cesta jako nedobytný hrad,
příběhů plná (ne)skutečných.
Bez bolu není radosti,
v tom trnitorůžovém sadě.
I učiněno bývá zadosti,
tak praví se v této zásadě.
Prověrky četných pokušení,
nástrah, lstí a pastí.
Neblahá bývají tušení,
pak chybný krok se mstí.
I toto ku prospěchu jest,
zření a probuzení z klamu.
Jak svou zachovat si čest,
a oddělit zrno a slámu.
Jsme jen lidé a nikdo více,
různých směrů i postavení.
V stálém tu ohrožení sice,
leč jiného nám dáno není.
Bez radosti není bolu,
růžový sad plný trní.
Krajina vždy nahoru a dolů,
kde jedno roste a jiné krní.
PeopleSTAR (0 hodnocení)
Další příspěvky autora
Piš, jak o život
Co víš, o čem si bdíš i sníš, když jsi či nejsi k sobě blíž. O své době, o svém...
Pro cit a pocit
Pro cit ze dne na den žít a sen jen zřít i prosit, spádem veden v temnosvit, o š...
Prchlivá
Kde zbývá nejvíce lásky? Kde jí i nejvíce chybí.
Co víš, o čem si bdíš i sníš, když jsi či nejsi k sobě blíž. O své době, o svém...
Pro cit a pocit
Pro cit ze dne na den žít a sen jen zřít i prosit, spádem veden v temnosvit, o š...
Prchlivá
Kde zbývá nejvíce lásky? Kde jí i nejvíce chybí.
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva