Stát v rohu prázdné místnosti.
V útrobách slz a bolesti.
Dlaně přitisknuté přes tváře.
Každou noc mokré polštáře.
Držet v sobě vztek a nenávist.
Jak tepe krev do každých míst.
Nikde nikdo, jen samota.
Už nikdy více ochota.
To kvůli ní, tu nyní sedíš,
a před sebe nepřítomně hledíš.
Ta falešnost s kterou každý žije,
ale uvnitř jim jen srdce hnije.
A ztracená upřímnost,
kde už není jiná možnost,
než ve svých slzách se pomalu topit,
a už nikdy nedostat sílu se vzchopit..
V útrobách slz a bolesti.
Dlaně přitisknuté přes tváře.
Každou noc mokré polštáře.
Držet v sobě vztek a nenávist.
Jak tepe krev do každých míst.
Nikde nikdo, jen samota.
Už nikdy více ochota.
To kvůli ní, tu nyní sedíš,
a před sebe nepřítomně hledíš.
Ta falešnost s kterou každý žije,
ale uvnitř jim jen srdce hnije.
A ztracená upřímnost,
kde už není jiná možnost,
než ve svých slzách se pomalu topit,
a už nikdy nedostat sílu se vzchopit..
PeopleSTAR (0 hodnocení)
Další příspěvky autora
Děsivá samota
Cítím se slabá, když život mě zkouší. Cítím se sama, rozum mě neposlouchá, neslo...
Utrpení duší
Jako plno jiných duší bloudí, tak v hmotném světě trpí i ta má. V bolesti z kru...
Chybíš mi
Odešel si, jednou v noci, už jen vzpomínky mám. Vrátit to není v mé moci, chci b...
Cítím se slabá, když život mě zkouší. Cítím se sama, rozum mě neposlouchá, neslo...
Utrpení duší
Jako plno jiných duší bloudí, tak v hmotném světě trpí i ta má. V bolesti z kru...
Chybíš mi
Odešel si, jednou v noci, už jen vzpomínky mám. Vrátit to není v mé moci, chci b...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva