Má kukla mne tísní a trýzní,
svá křídla nejasně tuším,
kol sebe cítím vzduch a barvy —
šat, v kterém žiji, mne kruší.
Motýl přec musí naposled
zbavit se pout a létat,
vánky nebe mu patří,
vznešené louky léta.
Leč já se jen náznaků chytám,
znamení luštit se nutím
a chybuji a nechápu
ta boží pokynutí.
svá křídla nejasně tuším,
kol sebe cítím vzduch a barvy —
šat, v kterém žiji, mne kruší.
Motýl přec musí naposled
zbavit se pout a létat,
vánky nebe mu patří,
vznešené louky léta.
Leč já se jen náznaků chytám,
znamení luštit se nutím
a chybuji a nechápu
ta boží pokynutí.
PeopleSTAR (0 hodnocení)
Další příspěvky autora
František Halas Petru Bezručovi
Dál běží země k fialkám zas běží na srdci prapor přeslavné tesknice kam jaro sto...
My jsme žáci třetí B
My jsme žáci třetí B, bereme však na sebe podobu výbuchu, škola letí do vzduchu....
František Halas Přes paletu
Vilému Plockovi Nad sebe sama vybrané věci vrší z němoty vzrůstá do ticha trhli...
Dál běží země k fialkám zas běží na srdci prapor přeslavné tesknice kam jaro sto...
My jsme žáci třetí B
My jsme žáci třetí B, bereme však na sebe podobu výbuchu, škola letí do vzduchu....
František Halas Přes paletu
Vilému Plockovi Nad sebe sama vybrané věci vrší z němoty vzrůstá do ticha trhli...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva