Kukla - Emily Dickinsonová
|
před 2 hod. |
|
0x |
|
15x |
Má kukla mne tísní a trýzní,
svá křídla nejasně tuším,
kol sebe cítím vzduch a barvy —
šat, v kterém žiji, mne kruší.
Motýl přec musí naposled
zbavit se pout a létat,
vánky nebe mu patří,
vznešené louky léta.
Leč já se jen náznaků chytám,
znamení luštit se nutím
a chybuji a nechápu
ta boží pokynutí.
svá křídla nejasně tuším,
kol sebe cítím vzduch a barvy —
šat, v kterém žiji, mne kruší.
Motýl přec musí naposled
zbavit se pout a létat,
vánky nebe mu patří,
vznešené louky léta.
Leč já se jen náznaků chytám,
znamení luštit se nutím
a chybuji a nechápu
ta boží pokynutí.
PeopleSTAR (0 hodnocení)
Další příspěvky autora
Severní záře - Emily Dickinsonová
Dnes večer je severní nebe z bronzu a žáru! Soulad jeho tvarů je obrácen jen v s...
Trest - Emily Dickinsonová
Příroda měla zlost, že vyzvala jsem každý vítr k závodu; poslala na mne skutečno...
Zima v tropech - Emily Dickinsonová
Zde léto pro mne ustalo. Pro jiný kraj a jinou duši jest, co potom ještě uzrálo....
Dnes večer je severní nebe z bronzu a žáru! Soulad jeho tvarů je obrácen jen v s...
Trest - Emily Dickinsonová
Příroda měla zlost, že vyzvala jsem každý vítr k závodu; poslala na mne skutečno...
Zima v tropech - Emily Dickinsonová
Zde léto pro mne ustalo. Pro jiný kraj a jinou duši jest, co potom ještě uzrálo....
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva