V aleji bílé
tajili jsme dech.
Jak sníh ležely květy
vysoko na stromech.
A každý strom
tu pyšně život slavil
a třímal bez únavy
rozkvetlou sílu svou.
Slova jsem lámal
jak kámen v starém lomu.
Má žena řekla jen:
Chtěla bych žít v tom stromu.
tajili jsme dech.
Jak sníh ležely květy
vysoko na stromech.
A každý strom
tu pyšně život slavil
a třímal bez únavy
rozkvetlou sílu svou.
Slova jsem lámal
jak kámen v starém lomu.
Má žena řekla jen:
Chtěla bych žít v tom stromu.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
AŽ - Vít Obrtel
Až umřu, nebudu se již bát o vaši lásku. Budete ýít svým životem a já neporušite...
Z PLAMENE A JASU - M. J. LERMONTOV
Rozešli jsme se, leč i teď nosím tvůj portrét na prsou: ten bledý přízrak lepšíc...
POTOMKŮM - Stěpan Ščipačov
Jste ještě v dáli - vzduch jen, hlína, třpyt. O vás, vy příští, my jen snít jsme...
Až umřu, nebudu se již bát o vaši lásku. Budete ýít svým životem a já neporušite...
Z PLAMENE A JASU - M. J. LERMONTOV
Rozešli jsme se, leč i teď nosím tvůj portrét na prsou: ten bledý přízrak lepšíc...
POTOMKŮM - Stěpan Ščipačov
Jste ještě v dáli - vzduch jen, hlína, třpyt. O vás, vy příští, my jen snít jsme...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva