V aleji bílé
tajili jsme dech.
Jak sníh ležely květy
vysoko na stromech.
A každý strom
tu pyšně život slavil
a třímal bez únavy
rozkvetlou sílu svou.
Slova jsem lámal
jak kámen v starém lomu.
Má žena řekla jen:
Chtěla bych žít v tom stromu.
tajili jsme dech.
Jak sníh ležely květy
vysoko na stromech.
A každý strom
tu pyšně život slavil
a třímal bez únavy
rozkvetlou sílu svou.
Slova jsem lámal
jak kámen v starém lomu.
Má žena řekla jen:
Chtěla bych žít v tom stromu.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
Z PLAMENE A JASU - M. J. Lermontov
Kdyby tě svět i osud oklamal a zkrušil na životní pouti, přečti si tyto verše - ...
SBOHEM A ŠÁTEČEK - Vítězslav Nezval
Svícny zrcadla a jedna stará lampa Žena tetovaná od prstů až k rameni vystrojila...
Z PLAMENE A JASU - M. J. Lermontov
Když zpívá - zvuky slastně tají, tak jako ústa v polibcích, když vzhlédne, anděl...
Kdyby tě svět i osud oklamal a zkrušil na životní pouti, přečti si tyto verše - ...
SBOHEM A ŠÁTEČEK - Vítězslav Nezval
Svícny zrcadla a jedna stará lampa Žena tetovaná od prstů až k rameni vystrojila...
Z PLAMENE A JASU - M. J. Lermontov
Když zpívá - zvuky slastně tají, tak jako ústa v polibcích, když vzhlédne, anděl...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva