Na to mnohé, co v mysl vstoupí,
a překotně se jen překrývá.
Sotva vzhlédne, oči i sklopí,
paměť pak ztopí, jiné vrývá.
To prchavé a pomíjivé,
kde z myšlenek víc nezůstává.
Ty snadné směny, nepojivé,
jejichž těkavý vjem ustává.
Ale snad přece něco v síti,
co přetrvává a vzhlíží dál.
Myšlenka, jež se vírou sytí,
planý vzdech, nechť si tíži vzal.
a překotně se jen překrývá.
Sotva vzhlédne, oči i sklopí,
paměť pak ztopí, jiné vrývá.
To prchavé a pomíjivé,
kde z myšlenek víc nezůstává.
Ty snadné směny, nepojivé,
jejichž těkavý vjem ustává.
Ale snad přece něco v síti,
co přetrvává a vzhlíží dál.
Myšlenka, jež se vírou sytí,
planý vzdech, nechť si tíži vzal.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
Dále psát
O čem ještě rád a co si tak přát, o tom i o všem. Klíčem k tomu vjem, jen snem o...
Bílé linky po nebi
Jedna se píše tím směrem, jiná míří zase jiným. Každá tak z výše svým perem, a d...
Hluboce lidská
Když není radosti ani bolesti, přibývá zlosti z nespokojenosti.
O čem ještě rád a co si tak přát, o tom i o všem. Klíčem k tomu vjem, jen snem o...
Bílé linky po nebi
Jedna se píše tím směrem, jiná míří zase jiným. Každá tak z výše svým perem, a d...
Hluboce lidská
Když není radosti ani bolesti, přibývá zlosti z nespokojenosti.
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva