Za polárním kruhem, kde už končí zem, přede mne dnes večer květy položili. Ještě niky však - a mnoho jezdil jsem - z ničích rukou květy mě tak netěšily. Nežli rozvily se, sály mlhu, chlad, z kamení a zimy rostly za soumraku. Léto odešlo a těch několik máků připjalo dne zemi vroucně na kabát.