Za polárním kruhem, kde už končí zem,
přede mne dnes večer květy položili.
Ještě niky však - a mnoho jezdil jsem -
z ničích rukou květy mě tak netěšily.
Nežli rozvily se, sály mlhu, chlad,
z kamení a zimy rostly za soumraku.
Léto odešlo a těch několik máků
připjalo dne zemi vroucně na kabát.
přede mne dnes večer květy položili.
Ještě niky však - a mnoho jezdil jsem -
z ničích rukou květy mě tak netěšily.
Nežli rozvily se, sály mlhu, chlad,
z kamení a zimy rostly za soumraku.
Léto odešlo a těch několik máků
připjalo dne zemi vroucně na kabát.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
PŘES ROVNÍK - František Gottlieb
A pak jsem viděl hvězdy. Čas mě zdravil, jak bych se modrým mořem plavil. A měsí...
PRAVDO DUCHA !
Pravdo ducha, sílo mroucích, nekonečný příslibe, ty, v níž nelze spočinouti jako...
STROM - František Gottlieb
Na koho myslí strom, když kvete? Sám stavíš si jej před oči, tvá metafora hledá ...
A pak jsem viděl hvězdy. Čas mě zdravil, jak bych se modrým mořem plavil. A měsí...
PRAVDO DUCHA !
Pravdo ducha, sílo mroucích, nekonečný příslibe, ty, v níž nelze spočinouti jako...
STROM - František Gottlieb
Na koho myslí strom, když kvete? Sám stavíš si jej před oči, tvá metafora hledá ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva