Metelí sníh a mně se usnout nechce.
Vánice - slyšíš? - brzo bude pět.
Země jak vlček krouží v rovnoběžce,
a přejde pět i deset tisíc let
a dálný věk, o němž jsme snívali,
na pozoun vánic jak dnes bude dout.
V té myšlenkách už nedostupné dáli
alespoň vločkou chtěl bych spočinout,
nad zemí větrem dát se unášeti,
zahlédnou aspoň život oněch let,
vysoko pak se nad topolem chvět
a rozplynout se na ruměncích dětí.
Vánice - slyšíš? - brzo bude pět.
Země jak vlček krouží v rovnoběžce,
a přejde pět i deset tisíc let
a dálný věk, o němž jsme snívali,
na pozoun vánic jak dnes bude dout.
V té myšlenkách už nedostupné dáli
alespoň vločkou chtěl bych spočinout,
nad zemí větrem dát se unášeti,
zahlédnou aspoň život oněch let,
vysoko pak se nad topolem chvět
a rozplynout se na ruměncích dětí.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
TOUHA - Vítězslav Nezval
Ó bulváry, ó automobily, jak krásné je pole, v němž zraje obilí! Číst starou kn...
VÁNICE - Stěpan Ščipačov
Vánice, že by vlci zabloudili! Práší a mete, zvedá k nebi sníh. V galoších žena ...
NÉNIE - Vít Obrtel
Poledne chromových žlutí, nebesa bez poskvrny, vesmírná slunečnice na kříž přibí...
Ó bulváry, ó automobily, jak krásné je pole, v němž zraje obilí! Číst starou kn...
VÁNICE - Stěpan Ščipačov
Vánice, že by vlci zabloudili! Práší a mete, zvedá k nebi sníh. V galoších žena ...
NÉNIE - Vít Obrtel
Poledne chromových žlutí, nebesa bez poskvrny, vesmírná slunečnice na kříž přibí...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva