Metelí sníh a mně se usnout nechce.
Vánice - slyšíš? - brzo bude pět.
Země jak vlček krouží v rovnoběžce,
a přejde pět i deset tisíc let
a dálný věk, o němž jsme snívali,
na pozoun vánic jak dnes bude dout.
V té myšlenkách už nedostupné dáli
alespoň vločkou chtěl bych spočinout,
nad zemí větrem dát se unášeti,
zahlédnou aspoň život oněch let,
vysoko pak se nad topolem chvět
a rozplynout se na ruměncích dětí.
Vánice - slyšíš? - brzo bude pět.
Země jak vlček krouží v rovnoběžce,
a přejde pět i deset tisíc let
a dálný věk, o němž jsme snívali,
na pozoun vánic jak dnes bude dout.
V té myšlenkách už nedostupné dáli
alespoň vločkou chtěl bych spočinout,
nad zemí větrem dát se unášeti,
zahlédnou aspoň život oněch let,
vysoko pak se nad topolem chvět
a rozplynout se na ruměncích dětí.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
ŽEBRÁK - M. J. Lermontov
Na schodech u klášterních bran ubožák žebral o almužnu. Sotva stál hladem vyčerp...
PÍSEŇ - Karel Toman
Je málo květů po Čechách pro tvoje černé vlasy a v žádném nekrvácí nach hodný tv...
V BŘEZOVÉM LESE - Jan Neruda
Co vše mi vypráví ten les, co hovorných tu stromů, co vše sem lidé napsali a nev...
Na schodech u klášterních bran ubožák žebral o almužnu. Sotva stál hladem vyčerp...
PÍSEŇ - Karel Toman
Je málo květů po Čechách pro tvoje černé vlasy a v žádném nekrvácí nach hodný tv...
V BŘEZOVÉM LESE - Jan Neruda
Co vše mi vypráví ten les, co hovorných tu stromů, co vše sem lidé napsali a nev...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva