Průhled, jasné vymezení,
v hranicích naší smělosti.
V mysli své, tak stále prostí,
i složitostí vězněni.
Schouleni pod vlastním krovem,
zkoumáme kolem dějů sled.
K čemu, váže se jen pohled,
a toužíme vždy po novém.
Tím oknem svého života,
prohlížíme, co nám dáno.
Odepíráno či přáno,
dle toho i hraná nota.
Sedím a do okna hledím,
tam tvář domů, na kopci les.
V myšlenkách též všeliká směs,
jak v představách si snivých bdím.
v hranicích naší smělosti.
V mysli své, tak stále prostí,
i složitostí vězněni.
Schouleni pod vlastním krovem,
zkoumáme kolem dějů sled.
K čemu, váže se jen pohled,
a toužíme vždy po novém.
Tím oknem svého života,
prohlížíme, co nám dáno.
Odepíráno či přáno,
dle toho i hraná nota.
Sedím a do okna hledím,
tam tvář domů, na kopci les.
V myšlenkách též všeliká směs,
jak v představách si snivých bdím.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
Časem
Báseň, jak zdá se jasem, tak hlasem jásej, já jsem. Sražen však na zem, zrazen ...
Liják
Tikot budíku, déšť na střeše tu po vzniku, než nařeže své. Ticho a pak záblesk,...
Dobou svou
To, co hrou odešlo, i to, co jde zde složitou poštou, odezvou žitou, se spoustou...
Báseň, jak zdá se jasem, tak hlasem jásej, já jsem. Sražen však na zem, zrazen ...
Liják
Tikot budíku, déšť na střeše tu po vzniku, než nařeže své. Ticho a pak záblesk,...
Dobou svou
To, co hrou odešlo, i to, co jde zde složitou poštou, odezvou žitou, se spoustou...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva