Mlhou svou, jež myšlenky halí,
jen ztěžka se jí prodírají.
I zrodí se a opět zkalí,
jak v protivenství takto zrají.
Silou vlastní, hledají se zas,
a prázdnotou si razí cestu.
Pronikají, zostřují svůj jas,
by přežily, ve svém průklestu.
Myšlenky, očistného vzletu,
zrozené z mlžného oparu.
Podobností k lučnímu květu,
v proměnách života a zmaru.
jen ztěžka se jí prodírají.
I zrodí se a opět zkalí,
jak v protivenství takto zrají.
Silou vlastní, hledají se zas,
a prázdnotou si razí cestu.
Pronikají, zostřují svůj jas,
by přežily, ve svém průklestu.
Myšlenky, očistného vzletu,
zrozené z mlžného oparu.
Podobností k lučnímu květu,
v proměnách života a zmaru.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
Z pří jsi
Z těch vše se křísí i s nimi mísí. Vzdech zní obrysy, s rysy čí viny, tře své s...
Zase bílý list
Co z něj vyčíst a hníst, v model básnivých míst. Pro děj snad i živých zas, ne ...
K notě
Jistota v nejistotě věčné, zdáním nej v galaxii mléčné. S ní nota zní, tak dráha...
Z těch vše se křísí i s nimi mísí. Vzdech zní obrysy, s rysy čí viny, tře své s...
Zase bílý list
Co z něj vyčíst a hníst, v model básnivých míst. Pro děj snad i živých zas, ne ...
K notě
Jistota v nejistotě věčné, zdáním nej v galaxii mléčné. S ní nota zní, tak dráha...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva