Nad protější, lesnatý kopec,
v prudké záři své slunce vstává.
Jak moře, rozlévá se v obec,
plánuje v ní i místa tmavá.
Paprsky, se tu odrážejí,
hrou světel, kontrasty se stíny.
I lidem tak dobrý den přejí,
vždy pozměněný plán zas jiný.
Tvůrce, nového dne vítání,
ze tmy probouzí celý ten kraj.
V obloze, nikdy nemá stání,
a pospíchá v západní okraj.
v prudké záři své slunce vstává.
Jak moře, rozlévá se v obec,
plánuje v ní i místa tmavá.
Paprsky, se tu odrážejí,
hrou světel, kontrasty se stíny.
I lidem tak dobrý den přejí,
vždy pozměněný plán zas jiný.
Tvůrce, nového dne vítání,
ze tmy probouzí celý ten kraj.
V obloze, nikdy nemá stání,
a pospíchá v západní okraj.
PeopleSTAR (0 hodnocení)
Další příspěvky autora
Pro cit
Vlastní tmou a slepotou, zasnít se svou hmotou pout. Zhasni, posviť, jak zdá se...
Za oknem
Hu-hů-hu Za oknem, v podkrovním bytě, prolétlo tu cosi hbitě. Hrdlička po prudk...
A pak to přišlo
Co přišlo? To, co vyšlo? A co vyšlo? To číslo. Jaké číslo, sazky? Také to by šlo...
Vlastní tmou a slepotou, zasnít se svou hmotou pout. Zhasni, posviť, jak zdá se...
Za oknem
Hu-hů-hu Za oknem, v podkrovním bytě, prolétlo tu cosi hbitě. Hrdlička po prudk...
A pak to přišlo
Co přišlo? To, co vyšlo? A co vyšlo? To číslo. Jaké číslo, sazky? Také to by šlo...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva