Můj život nehnul se, zbraň nabitá,
schovaná v koutě až do dne,
kdy přišel pán, vše rozpoznal
a odtud odnes mne.
Honíme laně ztepilé
v knížecím stromoví
a vždy, když na něj promluvím,
hory mi zpříma odpoví.
Zasměju-li se, plane v údolí
světlo tak srdečně,
jako když z tváře vesuvské
radost prohlédne.
A večer, když nám skončil den,
střežím hlavu svého pána,
je lepší to, než kajčí polštář
s ním sdílet do samého rána.
Sok jeho je můj na smrt sok,
už nezraní ho příští dny,
na koho vložím žlutý zrak
či palec důrazný.
Ač mám snad déle žít než on,
přec mne musí přežít.
Dost mám síly zabíjet,
leč málo síly zemřít.
schovaná v koutě až do dne,
kdy přišel pán, vše rozpoznal
a odtud odnes mne.
Honíme laně ztepilé
v knížecím stromoví
a vždy, když na něj promluvím,
hory mi zpříma odpoví.
Zasměju-li se, plane v údolí
světlo tak srdečně,
jako když z tváře vesuvské
radost prohlédne.
A večer, když nám skončil den,
střežím hlavu svého pána,
je lepší to, než kajčí polštář
s ním sdílet do samého rána.
Sok jeho je můj na smrt sok,
už nezraní ho příští dny,
na koho vložím žlutý zrak
či palec důrazný.
Ač mám snad déle žít než on,
přec mne musí přežít.
Dost mám síly zabíjet,
leč málo síly zemřít.
PeopleSTAR (0 hodnocení)
Další příspěvky autora
Jsem s Tebou rád
Jsem s Tebou rád a to fakt moc, přeji Ti, miláčku, ať máš nádhernou noc.
Josef Václav Sládek Čtyři české znělky
II Jak balvany, sterými blesky zryté, však nepohnuté v sterých bouří sledu, ční...
Jsem už jen kousek od Tebe
Zavři očka, miláčku, jsem už jen kousek od Tebe na nadýchaném obláčku a vezmu Tě...
Jsem s Tebou rád a to fakt moc, přeji Ti, miláčku, ať máš nádhernou noc.
Josef Václav Sládek Čtyři české znělky
II Jak balvany, sterými blesky zryté, však nepohnuté v sterých bouří sledu, ční...
Jsem už jen kousek od Tebe
Zavři očka, miláčku, jsem už jen kousek od Tebe na nadýchaném obláčku a vezmu Tě...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva