Ptačí zob stačí,
kámen tlačí hrob,
za ním pak plůtek,
ztlumí smutek, znak.
A na něm květy,
i ty věty snem.
To slovo svaté,
zlaté tak smlouvou.
Krčí se v rohu,
prohru svou mlčí.
Skrývá tu koho,
touhou, co zbývá?
kámen tlačí hrob,
za ním pak plůtek,
ztlumí smutek, znak.
A na něm květy,
i ty věty snem.
To slovo svaté,
zlaté tak smlouvou.
Krčí se v rohu,
prohru svou mlčí.
Skrývá tu koho,
touhou, co zbývá?
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
Obličej
Obličej obyčejně o ničem, sklíčen však v něčem i o věčném. Svlečen tak, odlíčen...
Zimní ptáci
Kosi v zimě na jabloni, zobou z jablek, jako vloni. V nouzi však tu dravec zrád...
Až
Zasnění v tvář zkrásnění, snář znění pro básnění. Zná své zření, zase i všední,...
Obličej obyčejně o ničem, sklíčen však v něčem i o věčném. Svlečen tak, odlíčen...
Zimní ptáci
Kosi v zimě na jabloni, zobou z jablek, jako vloni. V nouzi však tu dravec zrád...
Až
Zasnění v tvář zkrásnění, snář znění pro básnění. Zná své zření, zase i všední,...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva