Ptačí zob stačí,
kámen tlačí hrob,
za ním pak plůtek,
ztlumí smutek, znak.
A na něm květy,
i ty věty snem.
To slovo svaté,
zlaté tak smlouvou.
Krčí se v rohu,
prohru svou mlčí.
Skrývá tu koho,
touhou, co zbývá?
kámen tlačí hrob,
za ním pak plůtek,
ztlumí smutek, znak.
A na něm květy,
i ty věty snem.
To slovo svaté,
zlaté tak smlouvou.
Krčí se v rohu,
prohru svou mlčí.
Skrývá tu koho,
touhou, co zbývá?
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
Podzim
Začíná a hrozí. Co prosím? Podzim. V noci se rosí i vzpouzí svou mocí, radši má ...
K hrám
K hrám, kde poezie v obrazech, tam dech ožije i k odvaze. Jak pozná se a rozdá...
Krásně je mi
V zemi, kde lázně snění mění vjemy, z bázně zření ve lpění. V tom jmění omlazen...
Začíná a hrozí. Co prosím? Podzim. V noci se rosí i vzpouzí svou mocí, radši má ...
K hrám
K hrám, kde poezie v obrazech, tam dech ožije i k odvaze. Jak pozná se a rozdá...
Krásně je mi
V zemi, kde lázně snění mění vjemy, z bázně zření ve lpění. V tom jmění omlazen...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva