Ptačí zob stačí,
kámen tlačí hrob,
za ním pak plůtek,
ztlumí smutek, znak.
A na něm květy,
i ty věty snem.
To slovo svaté,
zlaté tak smlouvou.
Krčí se v rohu,
prohru svou mlčí.
Skrývá tu koho,
touhou, co zbývá?
kámen tlačí hrob,
za ním pak plůtek,
ztlumí smutek, znak.
A na něm květy,
i ty věty snem.
To slovo svaté,
zlaté tak smlouvou.
Krčí se v rohu,
prohru svou mlčí.
Skrývá tu koho,
touhou, co zbývá?
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
Cirrocumulus
Obláčky Na vzhled ty bílé chomáčky, jak v led se smáčkly krystalky, v rys té dá...
Po cestě, Kde tíž
Po cestě Po kamenité cestě, co životem má vést tě, známé i té nejisté, tvořivé ...
Kde tíž
Píšeš-li, chceš-li, nevíš vždy, když si slevíš, že spíš jsi zpět již, lžeš-li, n...
Obláčky Na vzhled ty bílé chomáčky, jak v led se smáčkly krystalky, v rys té dá...
Po cestě, Kde tíž
Po cestě Po kamenité cestě, co životem má vést tě, známé i té nejisté, tvořivé ...
Kde tíž
Píšeš-li, chceš-li, nevíš vždy, když si slevíš, že spíš jsi zpět již, lžeš-li, n...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva