Ptačí zob stačí,
kámen tlačí hrob,
za ním pak plůtek,
ztlumí smutek, znak.
A na něm květy,
i ty věty snem.
To slovo svaté,
zlaté tak smlouvou.
Krčí se v rohu,
prohru svou mlčí.
Skrývá tu koho,
touhou, co zbývá?
kámen tlačí hrob,
za ním pak plůtek,
ztlumí smutek, znak.
A na něm květy,
i ty věty snem.
To slovo svaté,
zlaté tak smlouvou.
Krčí se v rohu,
prohru svou mlčí.
Skrývá tu koho,
touhou, co zbývá?
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
Z tříště řečniště
Střepy se v řečiště lepí, v přepisech řeší i příště, zde zvelebí pro hlediště, k...
To jeviště
Tiše, aby bylo slyšet výzvy z výše a přibylo i čisté z jizvy pro dějiště....
Olověné mraky
Zavěšené v obloze, již pokrývají cele, a řešené tak, že zříš je zraky smělé, j...
Střepy se v řečiště lepí, v přepisech řeší i příště, zde zvelebí pro hlediště, k...
To jeviště
Tiše, aby bylo slyšet výzvy z výše a přibylo i čisté z jizvy pro dějiště....
Olověné mraky
Zavěšené v obloze, již pokrývají cele, a řešené tak, že zříš je zraky smělé, j...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva