Ptačí zob stačí,
kámen tlačí hrob,
za ním pak plůtek,
ztlumí smutek, znak.
A na něm květy,
i ty věty snem.
To slovo svaté,
zlaté tak smlouvou.
Krčí se v rohu,
prohru svou mlčí.
Skrývá tu koho,
touhou, co zbývá?
kámen tlačí hrob,
za ním pak plůtek,
ztlumí smutek, znak.
A na něm květy,
i ty věty snem.
To slovo svaté,
zlaté tak smlouvou.
Krčí se v rohu,
prohru svou mlčí.
Skrývá tu koho,
touhou, co zbývá?
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
Když vstoupíš
Když vstoupíš, níž v kout piš. Když se modlíš, blíž své odliš. Když rád i radí...
V moci kouzel
Ve světle všech oken, tmou noci rostoucí. Svět ten, ve snech okem tonoucí, hrou...
Na dosah ruky
Zraku, sluchu, čichu i chuti, strachu, vzruchu, smíchu i pnutí, v prachu, v duch...
Když vstoupíš, níž v kout piš. Když se modlíš, blíž své odliš. Když rád i radí...
V moci kouzel
Ve světle všech oken, tmou noci rostoucí. Svět ten, ve snech okem tonoucí, hrou...
Na dosah ruky
Zraku, sluchu, čichu i chuti, strachu, vzruchu, smíchu i pnutí, v prachu, v duch...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva