Ptačí zob stačí,
kámen tlačí hrob,
za ním pak plůtek,
ztlumí smutek, znak.
A na něm květy,
i ty věty snem.
To slovo svaté,
zlaté tak smlouvou.
Krčí se v rohu,
prohru svou mlčí.
Skrývá tu koho,
touhou, co zbývá?
kámen tlačí hrob,
za ním pak plůtek,
ztlumí smutek, znak.
A na něm květy,
i ty věty snem.
To slovo svaté,
zlaté tak smlouvou.
Krčí se v rohu,
prohru svou mlčí.
Skrývá tu koho,
touhou, co zbývá?
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
Z pří jsi
Z těch vše se křísí i s nimi mísí. Vzdech zní obrysy, s rysy čí viny, tře své s...
Zase bílý list
Co z něj vyčíst a hníst, v model básnivých míst. Pro děj snad i živých zas, ne ...
K notě
Jistota v nejistotě věčné, zdáním nej v galaxii mléčné. S ní nota zní, tak dráha...
Z těch vše se křísí i s nimi mísí. Vzdech zní obrysy, s rysy čí viny, tře své s...
Zase bílý list
Co z něj vyčíst a hníst, v model básnivých míst. Pro děj snad i živých zas, ne ...
K notě
Jistota v nejistotě věčné, zdáním nej v galaxii mléčné. S ní nota zní, tak dráha...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva