Život mě vybavil husí kůží.
Snad jen tou naší lidskou, ne?
Ale, co ta v něm i zkusí,
pane,
pichlavé, podobná růži!
Růže květu, vůně, trnu,
jakým vším ta přirovnáním.
Pro květ s vůní se jí klaním,
bolestí vlastnosti shrnu.
Kůže jí i může vonět,
a mládím se podobat,
její zbraní pobodat,
patří jí za to ódu pět.
Snad jen tou naší lidskou, ne?
Ale, co ta v něm i zkusí,
pane,
pichlavé, podobná růži!
Růže květu, vůně, trnu,
jakým vším ta přirovnáním.
Pro květ s vůní se jí klaním,
bolestí vlastnosti shrnu.
Kůže jí i může vonět,
a mládím se podobat,
její zbraní pobodat,
patří jí za to ódu pět.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
Podzimní deštík
Nocí se tu spustil, slyším kapky šustit, pro cíl letu k ústí. Trousí tišší zkra...
Podzimní slunce
Leze mi v zákaz do očí, jak se zas tou dobou točí, svůdce krás i v náraz prudce....
- Když -
Slunce vidíš níž, větřík prudce cítíš, třít ruce jsi nucen již, větříš to, co v ...
Nocí se tu spustil, slyším kapky šustit, pro cíl letu k ústí. Trousí tišší zkra...
Podzimní slunce
Leze mi v zákaz do očí, jak se zas tou dobou točí, svůdce krás i v náraz prudce....
- Když -
Slunce vidíš níž, větřík prudce cítíš, třít ruce jsi nucen již, větříš to, co v ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva