Život mě vybavil husí kůží.
Snad jen tou naší lidskou, ne?
Ale, co ta v něm i zkusí,
pane,
pichlavé, podobná růži!
Růže květu, vůně, trnu,
jakým vším ta přirovnáním.
Pro květ s vůní se jí klaním,
bolestí vlastnosti shrnu.
Kůže jí i může vonět,
a mládím se podobat,
její zbraní pobodat,
patří jí za to ódu pět.
Snad jen tou naší lidskou, ne?
Ale, co ta v něm i zkusí,
pane,
pichlavé, podobná růži!
Růže květu, vůně, trnu,
jakým vším ta přirovnáním.
Pro květ s vůní se jí klaním,
bolestí vlastnosti shrnu.
Kůže jí i může vonět,
a mládím se podobat,
její zbraní pobodat,
patří jí za to ódu pět.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
Hlas srdce
Srdce mi tak buší, co, že to tuší a duši mou ruší hrou jednodušší? Kdeco bolem z...
- Atd -
A tak dále nenadálé. Co je dbalé, v ztrátách stále, atak dojem. A to zralé s v...
Dříve a dnes
Podzimní kouře z komínů, sem tam ty spoře zavoní či proviní se pro špínu, kdy je...
Srdce mi tak buší, co, že to tuší a duši mou ruší hrou jednodušší? Kdeco bolem z...
- Atd -
A tak dále nenadálé. Co je dbalé, v ztrátách stále, atak dojem. A to zralé s v...
Dříve a dnes
Podzimní kouře z komínů, sem tam ty spoře zavoní či proviní se pro špínu, kdy je...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva