Padá šindel ze střechy,
také trámy zhroucené.
Vzpomínky, pocit křehký,
na to, co víc než cenné.
I zeď tu již v sutinách,
hnízdo tepla života.
V očích slzy, hnutí, strach,
jen bolestí zní nota.
Útoky koho, čeho,
cizích sporů neznámých.
Zmarem sídla prostého,
dovedných rukou samých.
Stojí matka s dítětem,
a hledí na ty trosky.
Zpráva ta, letí světem,
byť to nebyl sloh dórský.
také trámy zhroucené.
Vzpomínky, pocit křehký,
na to, co víc než cenné.
I zeď tu již v sutinách,
hnízdo tepla života.
V očích slzy, hnutí, strach,
jen bolestí zní nota.
Útoky koho, čeho,
cizích sporů neznámých.
Zmarem sídla prostého,
dovedných rukou samých.
Stojí matka s dítětem,
a hledí na ty trosky.
Zpráva ta, letí světem,
byť to nebyl sloh dórský.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
31.1.26
Vítr zem zase utišil a mráz jen slabě pod nulou. Den ode dne své uspíší, náraz ...
Věci po předcích
Vědci s touhou, smlouvou novou, zmohou přeci mnoho věcí. Kde i děsí žerty s čer...
Echo
Volal vokál do skal v dál... ...co dal...co vzal...dostal...vzdal... Dozní v ti...
Vítr zem zase utišil a mráz jen slabě pod nulou. Den ode dne své uspíší, náraz ...
Věci po předcích
Vědci s touhou, smlouvou novou, zmohou přeci mnoho věcí. Kde i děsí žerty s čer...
Echo
Volal vokál do skal v dál... ...co dal...co vzal...dostal...vzdal... Dozní v ti...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva