Padá šindel ze střechy,
také trámy zhroucené.
Vzpomínky, pocit křehký,
na to, co víc než cenné.
I zeď tu již v sutinách,
hnízdo tepla života.
V očích slzy, hnutí, strach,
jen bolestí zní nota.
Útoky koho, čeho,
cizích sporů neznámých.
Zmarem sídla prostého,
dovedných rukou samých.
Stojí matka s dítětem,
a hledí na ty trosky.
Zpráva ta, letí světem,
byť to nebyl sloh dórský.
také trámy zhroucené.
Vzpomínky, pocit křehký,
na to, co víc než cenné.
I zeď tu již v sutinách,
hnízdo tepla života.
V očích slzy, hnutí, strach,
jen bolestí zní nota.
Útoky koho, čeho,
cizích sporů neznámých.
Zmarem sídla prostého,
dovedných rukou samých.
Stojí matka s dítětem,
a hledí na ty trosky.
Zpráva ta, letí světem,
byť to nebyl sloh dórský.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
Zve svatá mlha
Jak ta kryje, krásno dříve, by vidět tolik nebylo. Vše do šeda, avšak v ní je s...
Podzimní deštík
Nocí se tu spustil, slyším kapky šustit, pro cíl letu k ústí. Trousí tišší zkra...
Podzimní slunce
Leze mi v zákaz do očí, jak se zas tou dobou točí, svůdce krás i v náraz prudce....
Jak ta kryje, krásno dříve, by vidět tolik nebylo. Vše do šeda, avšak v ní je s...
Podzimní deštík
Nocí se tu spustil, slyším kapky šustit, pro cíl letu k ústí. Trousí tišší zkra...
Podzimní slunce
Leze mi v zákaz do očí, jak se zas tou dobou točí, svůdce krás i v náraz prudce....
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva