Šeřík je dávný keř, ale starobylejší je šeřík nebe nad kopcem dnes večer. Slunce klesá na své dráze a vposled nechává našemu rozjímání jen tuto nedotknutelnou rostlinu — květ Západu. Západ je jediná korunka, země je kalich, hvězdy lesklé tobolky. Vědcové víry teprve začali bádat; to květenství uniká jejich systémům, nepostihnou je analýzy našeho času. „Co oko nevidí“, snad může pro zaslepené platit, ale co je zjevení, to teze nikdy neobsáhnou.