Někdy je ráno - Hana Jonášová
Někdy je ráno,
kdy se slunce
zapomene vzbudit.
A člověk hledá,
čím v kamnech
oheň zapálí.
A všechno je vidět,
jako z povzdálí
zamlžených očí.
A přece se země
stejně točí,
stejně srdce
tluče v rytmu života.
A člověk šeptá,
můj sne,
má lásko,
neumírej.
Znovu zpívej,
ať se v srdci
oheň může rozhořet.
I to ráno,
kdy se slunce
zapomene probudit.
PeopleSTAR (0 hodnocení)