Vločka sněhu spadla ti za límec,
sluníčko čím dál dříve chodí spát.
Navštívil nás měsíc prosinec,
přináší více tmy a zrádný chlad.
Smutně se sklání královna růže,
na okvětní lístky sedla si jinovatka.
Poslední květ vykvést nemůže,
poupata tvrdá a jako led hladká.
Pročpak jsi se kytičko roztomilá,
svými trny vůbec nebránila.
Mrazíček mněl příliš velkou moc,
útočil na mne celičkou noc.
Královno neplač a ulož se ke spánku,
havran ti zakráká zimní ukolébavku.
Tvůj život nebude zmařený,
dokud zem hluboce chrání tvé kořeny.
Až jaro mocným sluncem se přihlásí,
vykveteš opět do kouzelné krásy.
PeopleSTAR (1 hodnocení)