Hvězdy jsou jako noční kvítí,
které po celém světě jasně září,
hlídá je měsíček a na Zem svítí,
není na nich vidět, že jsou staří.
Jen občas nějaká hvězdička spadne,
její věrné družky, s ní se rozloučí,
ani ony nemají to vůbec snadné,
jsou smutné, že od sebe se odloučí.
Jako lidé i hvězdy odcházejí,
pak zase vznikne nová hvězda,
jen lidé se spolu rozcházejí,
ale že by to lehčí měli, to se nezdá.
Já s tebou pod hvězdami stojím,
poslat pozdravení, bych jim chtěla,
o tebe lásko - tak trochu se bojím,
snad mi odpustíš, že jsem tak smělá.
Líbej mě a říkej sladká slova,
vždyť na to hvězdičky čekají,
mezitím vznikne hvězdička nová,
měsíc vše pozoruje, tak trochu potají.
Má celou oblohu posetou kvítím
a na ně je patřičně hrdý,
i já tvoji lásku také cítím
a nevadí, že život poněkud je tvrdý.
S láskou se snad lehčí zdá,
ta tě hřeje u srdíčka,
i ten měsíc o hvězdičky dbá
a ty v něm máš svého kmotříčka.
PeopleSTAR (8 hodnocení)