Obrním se koženými slovy
a opatřím si žulovou tvář.
Cvoky poshazuji z ramen
a jehly si dám na nohy.
Vzpomínky zasadím do dřeva
a s hedvábnými dlaněmi je ukryji hluboko do země.
I když se trochu zklamem,
tak tu duši,
která má svatozář,
si dám do rámečku.
Udělám za tím tečku.
Podívám se na nebe,
zamávám Bohu.
A tiše děkuji, že ještě mohu.
a opatřím si žulovou tvář.
Cvoky poshazuji z ramen
a jehly si dám na nohy.
Vzpomínky zasadím do dřeva
a s hedvábnými dlaněmi je ukryji hluboko do země.
I když se trochu zklamem,
tak tu duši,
která má svatozář,
si dám do rámečku.
Udělám za tím tečku.
Podívám se na nebe,
zamávám Bohu.
A tiše děkuji, že ještě mohu.
PeopleSTAR (2 hodnocení)
Další příspěvky autora
METAFORA ŽIVOTA
Když pupeny na stromech konečně zase začaly rozkvétat (ach, jak je to krásnej sv...
PODZIM
Dva roky a já se cítím stokrát líp a tisíckrát hůř. Na Zemi se nepotkáme už. Bí...
PO SETMĚNÍ
A občas se mi i zasteskne, když koukám skrz zamlžené sklo, jak den pomalu usíná ...
Když pupeny na stromech konečně zase začaly rozkvétat (ach, jak je to krásnej sv...
PODZIM
Dva roky a já se cítím stokrát líp a tisíckrát hůř. Na Zemi se nepotkáme už. Bí...
PO SETMĚNÍ
A občas se mi i zasteskne, když koukám skrz zamlžené sklo, jak den pomalu usíná ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva