Lásko,
spím.
A čekám na ráno,
kdy měsíc steče z našich skal.
Čekám na požár.
Lásko,
spím.
A na rtech střádám med,
abych ti mohla básně
vyprávět nazpaměť.
Lásko,
spím.
V ulámaných trnech růží,
ve tvých stydnoucích dotycích,
jejichž stíny se kolem plouží.
Na trávě, která trochu bolí.
Počkej! Jsou to jen rozfoukané vlasy.
V zatemnění čekám na rozednění spásy.
spím.
A čekám na ráno,
kdy měsíc steče z našich skal.
Čekám na požár.
Lásko,
spím.
A na rtech střádám med,
abych ti mohla básně
vyprávět nazpaměť.
Lásko,
spím.
V ulámaných trnech růží,
ve tvých stydnoucích dotycích,
jejichž stíny se kolem plouží.
Na trávě, která trochu bolí.
Počkej! Jsou to jen rozfoukané vlasy.
V zatemnění čekám na rozednění spásy.
PeopleSTAR (0 hodnocení)
Další příspěvky autora
METAFORA ŽIVOTA
Když pupeny na stromech konečně zase začaly rozkvétat (ach, jak je to krásnej sv...
PODZIM
Dva roky a já se cítím stokrát líp a tisíckrát hůř. Na Zemi se nepotkáme už. Bí...
PO SETMĚNÍ
A občas se mi i zasteskne, když koukám skrz zamlžené sklo, jak den pomalu usíná ...
Když pupeny na stromech konečně zase začaly rozkvétat (ach, jak je to krásnej sv...
PODZIM
Dva roky a já se cítím stokrát líp a tisíckrát hůř. Na Zemi se nepotkáme už. Bí...
PO SETMĚNÍ
A občas se mi i zasteskne, když koukám skrz zamlžené sklo, jak den pomalu usíná ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva