K něčemu stále nutí,
tělo, mysl i cit.
Někdy, až k prasknutí,
co, chtěli bychom mít.
Rozpínáme křídla,
napínáme plachty.
Opouštíme sídla,
temnoty své šachty.
Z darů víc okusit,
kde upnout své síly.
A tolik nemusit,
v touze, cestou k cíli.
Avšak slevy tu není,
pnutí, věčné hnutí.
Vždy mění tón znění,
i činitelé krutí.
K prohloubení ducha,
rozumu a citu.
Slova jednoduchá,
i s nádechem mýtu.
tělo, mysl i cit.
Někdy, až k prasknutí,
co, chtěli bychom mít.
Rozpínáme křídla,
napínáme plachty.
Opouštíme sídla,
temnoty své šachty.
Z darů víc okusit,
kde upnout své síly.
A tolik nemusit,
v touze, cestou k cíli.
Avšak slevy tu není,
pnutí, věčné hnutí.
Vždy mění tón znění,
i činitelé krutí.
K prohloubení ducha,
rozumu a citu.
Slova jednoduchá,
i s nádechem mýtu.
PeopleSTAR (0 hodnocení)
Další příspěvky autora
O odvaze
Odvrácen od fráze ve snech, dostat se na zem, kde vzdech. Poradcem v otázce bez...
O odvaze v obrazech
Odvrácen od fráze spěch, dostat se na zem, kde vzdech. Poradcem v ohrádce těch,...
"A" a "B"
Písmeno si své jméno, slabika i slovo, z toho navyká. Hrou tou věta nabitá, pro...
Odvrácen od fráze ve snech, dostat se na zem, kde vzdech. Poradcem v otázce bez...
O odvaze v obrazech
Odvrácen od fráze spěch, dostat se na zem, kde vzdech. Poradcem v ohrádce těch,...
"A" a "B"
Písmeno si své jméno, slabika i slovo, z toho navyká. Hrou tou věta nabitá, pro...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva