K něčemu stále nutí,
tělo, mysl i cit.
Někdy, až k prasknutí,
co, chtěli bychom mít.
Rozpínáme křídla,
napínáme plachty.
Opouštíme sídla,
temnoty své šachty.
Z darů víc okusit,
kde upnout své síly.
A tolik nemusit,
v touze, cestou k cíli.
Avšak slevy tu není,
pnutí, věčné hnutí.
Vždy mění tón znění,
i činitelé krutí.
K prohloubení ducha,
rozumu a citu.
Slova jednoduchá,
i s nádechem mýtu.
tělo, mysl i cit.
Někdy, až k prasknutí,
co, chtěli bychom mít.
Rozpínáme křídla,
napínáme plachty.
Opouštíme sídla,
temnoty své šachty.
Z darů víc okusit,
kde upnout své síly.
A tolik nemusit,
v touze, cestou k cíli.
Avšak slevy tu není,
pnutí, věčné hnutí.
Vždy mění tón znění,
i činitelé krutí.
K prohloubení ducha,
rozumu a citu.
Slova jednoduchá,
i s nádechem mýtu.
PeopleSTAR (0 hodnocení)
Další příspěvky autora
Zvláštní věci
I ty obyčejné zvláštními, jež obličej mají s vlastními tvary a hájí to své běžné...
Zvláštní věci
I ty obyčejné zvláštními, jež obličej mají s vlastními tvary a tají své běžné....
Všechno v pravý čas
Odpovědí na otázky, kdy a jak se tmou zrodí jas. Veden svazky, hrou nadsázky, t...
I ty obyčejné zvláštními, jež obličej mají s vlastními tvary a hájí to své běžné...
Zvláštní věci
I ty obyčejné zvláštními, jež obličej mají s vlastními tvary a tají své běžné....
Všechno v pravý čas
Odpovědí na otázky, kdy a jak se tmou zrodí jas. Veden svazky, hrou nadsázky, t...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva