Přihlásit se  |  Zaregistrovat
cz Česká republika  / 
dnes má svátek:
Denslovanskýchvě...
Logo
PNUTÍ
<>
icon 27.04.2020 icon 0x icon 108x
K něčemu stále nutí,
tělo, mysl i cit.
Někdy, až k prasknutí,
co, chtěli bychom mít.

Rozpínáme křídla,
napínáme plachty.
Opouštíme sídla,
temnoty své šachty.

Z darů víc okusit,
kde upnout své síly.
A tolik nemusit,
v touze, cestou k cíli.

Avšak slevy tu není,
pnutí, věčné hnutí.
Vždy mění tón znění,
i činitelé krutí.

K prohloubení ducha,
rozumu a citu.
Slova jednoduchá,
i s nádechem mýtu.
PeopleSTAR (0 hodnocení)
Další příspěvky autora
Civilizace
To je ta naše láska, již si sami tvoříme. A to, že ve švech praská, tím, jak se ...

Bodliny
Bodnou, píchnou i zalomí se, ranka krvácí, zánět hnisá. Hojí se také kompromisem...

-Děs-
Báseň i dnes, a co přednes? Bere mě děs, jenž múzu odnes.

TOPlist TOPlist
Stránky PeopleLovePeople používají soubory cookie. (Další informace).