Skelet jak z betonu,
tak ne, jen z kostí.
Obal v měkkém tónu,
citové jakosti.
Myslím, cítím, pak jsem,
stavem zplnomocněn.
Přicházím také sem,
v podobě své, zasněn.
Kde však se myšlenky,
kde, city toulají?
Ach, jak ten led tenký,
po čem tak volají?
Píseň zpívám si svou,
tichou, tvrdo-měkkou.
Živou, jež mou i hrou,
a diruguji rukou.
tak ne, jen z kostí.
Obal v měkkém tónu,
citové jakosti.
Myslím, cítím, pak jsem,
stavem zplnomocněn.
Přicházím také sem,
v podobě své, zasněn.
Kde však se myšlenky,
kde, city toulají?
Ach, jak ten led tenký,
po čem tak volají?
Píseň zpívám si svou,
tichou, tvrdo-měkkou.
Živou, jež mou i hrou,
a diruguji rukou.
PeopleSTAR (0 hodnocení)
Další příspěvky autora
Někdo
Kráčí po schodech, a již u dveří. Co mi tak svěří, až, se tají dech. Stále však...
Zubatá
Sladkost, v kyselost, kazí zuby. Kyselost, v hořkost, cení zuby. Hořkost, v sl...
Kam patříš?
Do kterého vzorníku, ustájené ohrádky? Kde roníš slzy vzlyků, pro život stavem v...
Kráčí po schodech, a již u dveří. Co mi tak svěří, až, se tají dech. Stále však...
Zubatá
Sladkost, v kyselost, kazí zuby. Kyselost, v hořkost, cení zuby. Hořkost, v sl...
Kam patříš?
Do kterého vzorníku, ustájené ohrádky? Kde roníš slzy vzlyků, pro život stavem v...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva